ČT24, 20. 7. 2022 (přepis)
Petr Fiala, premiér: Dobrý den dámy a pánové, vláda dnes přijala rozhodnutí, která se týkají obranyschopnosti ČR do budoucna a modernizace armády ČR. Rozhodnutí jsou 2 základními směry, jednak se týkají ozbrojených sil armády ČR, jednak se týkají pozemního vojska. Rozhodli jsme o tom, že budou zahájena jednání s americkými partnery o pořízení s nadzvukových víceúčelových letadel 5. generace F35, a rozhodli jsme také o tom, že budou zahájena jednání se Švédskem o pořízení BVP. Je to důležitý krok, je to zásadní krok pro modernizaci české armády jsou to rozhodnutí, která budou mít dopad na posílení naši obranyschopnosti v příštích letech, nebo desítek let. Je to další krok k modernizaci české armády, je to také krok k plnění aliančních závazků, jsou to samozřejmě také důležitá rozhodnutí právě v této době, kdy bezpečnost Evropy a bezpečnost ČR čelí novým výzvám, které způsobila ruská agrese na Ukrajině. reportér. Děkuji, poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.
Jana Černochová, ministryně obrany ČR: tak současné dění na východě od nás a zhoršující se bezpečnostní situace jasně ukazuje, že modernizaci naší armády nesmíme odkládat už ani o den. Takto k tomu přistoupila naše vláda, vědoma si toho, že každé odkládání modernizace by stálo daňové poplatníky více finančních prostředků, ale byla by to i delší doba, než bychom dosáhli toho kýženého cíle to znamená modernizace naší armády. V případě nadzvukového letectva bych chtěla ještě říct, že ještě v roce 2019 na výboru pro obranu, jsem diskutovali, já jako předsedkyně s tehdejším panem ministrem obrany, kdy se armáda bude rozhodovat o dalším způsobu výběru nadzvukových letounů, tehdy se na ministerstvu obrany za ministra Metnara zadala ta studie, která byla vypracovávána velkými autoritami, nikdo nemůže zpochybnit relevanci informací, které v této studii jsou, říkáme této studii Vojenský návrh řešení. Tento vojenský návrh řešení byl vypracován, na konci roku jsme ho měli možnost resortu představit, seznámit se s ním a podle toho postupujeme. Nejsme to my, politici, kteří by rozhodovali o tom, v čem by měli lítat naši piloti, ale my jsme tady od toho, abychom zajistili transparentnost, dostatek finančních prostředků a obranu ČR. Toto vše činíme tím dnešním rozhodnutím. To vojenské doporučení vychází pro ČR, NATO i EU jako nejvhodnější víceúčelový nadzvukový letoun 5. generace, pod označením F35 lightning 2. My tedy zahájíme jednání o dodávce 2 letek, to znamená ten počet těch letounů by měl být 24, de facto i před těmi 24 lety, kdy se jiní premiéři a jiné vlády pokoušely získat nadzvukové letouny, tak to číslo 24 už tehdy bylo od armády podložené, že 24 je ten správný počet, pak nakonec šlo i na nějaký kompromis, ale my máme s panem premiérem a s kolegy s vlády za to, že bychom skutečně na žádné kompromisy teď chodit neměli. Měli bychom chtít to nejlepší, co je na trhu, a hlavně bychom měli chtít to, co na něm bude dlouho a bude na i nadále na tom trhu fungovat nějaký vývoj, inovace, tak abychom nemuseli za 20 let, ne my, ale naši nástupci, řešit ten stejný problém. Asi není žádným tajemstvím, že cena techniky se zvyšuje, chybí výrobní kapacity, chybí suroviny, takže skutečně odkládat. Tato rozhodnutí pokoušet se o nějaká výběrová řízení způsobem, jakým tomu bylo u BVP, to by znamenalo, že na konci tohoto procesu za 5 let na konci tohoto procesu možná přijde nějaký ministr, který to potom zruší, a my se dostaneme do situace, kdy budeme bez nadzvukových letounů. To usnesení, které dneska vláda schválila, a které se týká letectva je o tom, že mě pověřila vláda, vyjednávat s americkou stranou do října 2023. Pokud se do října 2023 nedohodneme, nezavíráme si cestu pro nějaké další způsoby řešení. V tuhletu chvíli já sestavím nějaké meziresortní týmy, budou tam zástupci ministerstva financí, budou tam zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, zástupci ministerstva zahraničních věcí, samozřejmě armády a vlády ČR. Toto jednání povedeme v tomto formátu, a do konce října 2023 pevně věřím, že budu moct dát do vlády nějaká další rozhodnutí. Co se týče BVP, tak tam bohužel došlo k tomu, čemu jsem říkal, že se toho obávám, když jsem v prosinci na resort nastoupila, tak okamžitě jsem se začala s tou zakázkou seznamovat, zadali jsme nějakou právní analýzu, která by nám měla určit směr, jakou cestou můžeme jít. My jsme na minulém výboru novináře, i kolegy s výboru pro obranu podrobně informovali, o tom, že jsme vyrozuměli všechny účastníky toho výběrového řízení a nabídli jsme jim, aby splnili podmínky, které jsme v rámci toho výběrového řízení po nich chtěli. Z těch 3 uchazečů výběrového řízení splnil ty podmínky pouze 1. Takže nám nezbylo nic jiného na základě toho doporučení advokátní kanceláře než tento tendr dnes zrušit. Zrušili jsme tendr, nabízí se otázka co dál. Na otázku co dál je jasná odpověď – vláda mě pověřila vyjednáváním s vládou Švédského království o pořízení jejich BVP, která by měla být zavedena i v rámci našeho regionu. Sledujete určitě i situaci na Slovensku, takže slovenská vláda se rozhodla pro tento výběr BVP a stejně jako některé jiné země, opět tady neříkáme, že na konci tady toho vyjednávání G2G bude smlouva. Jsme na začátku, říkáme, jdeme jednat s touto vládou a pevně budeme věřit, že se dohodneme. Naši podmínkou bude jednoznačně podpora českého průmyslu, tam bychom chtěli dosáhnout těch 40 %, aby skutečně utracené peníze na nákup vojenské techniky měly i dopad na naší ekonomiku, aby tady v ČR společnosti, které mohou zaměstnávat lidi, platí daně, aby se to promítlo v tomto slova smyslu i v naší ekonomice. To je jedna z těch podmínek. Další podmínka bude samozřejmě rychlost a cena, tak to bude vždycky. A opět říkám a zdůrazňuji, že ty fronty na vojenský materiál jsou nyní velice dlouhé, a my se tedy musíme co nejrychleji do té fronty postavit. Těmito klíčovými rozhodnutími pro modernizaci naší armády tím dnes činíme. Reportér: Nyní porosím náčelníka generálního štábu, Karla Řehku.
Karel Řehka, náčelník generálního štábu: Dobře, děkuji. Dámy a pánové dobrý den, já bych k tomu dodal, že část věcí byla řečena, armáda dostala za úkol zpracovat vojenské doporučení pro budoucí podobu taktického letectva po roce 2027. Samozřejmě je důležité říct, že to doporučení není jenom o tom nadzvuku, ale řeší komplexní podobu taktického letectva a všechny úkoly, ochranou vzdušného prostoru počínaje, ale i třeba podporu pozemních sil ale i dalšími úkoly. Takže to je k tomu, co je důležité, a bylo to tady zmíněno. Jako podkladový materiál tam nám sloužila i analýza, kterou zpracovalo John and Power competer center, což je alianční organizace, opravdu expertní a dělal na tom kompetenční tým, kde se snažili být objektivní a zapojit do toho i mezinárodní partnery. Nakonec to zásadní doporučení samozřejmě ten výběr a náhrada nadzvukového letounu, který nám bude končit v tom roce 2027 proto to zadání vlastně vzniklo, a my jsme tak, jak tady zaznělo, doporučili letoun 5. generace a proč toto doporučení? Protože se díváme opravdu na dlouhodobý horizont, kde vybíráme platformu, víceúčelový letoun, ale ono v podstatě, abyste si to představili, je to součást nějaké sítě na bojišti, není to vlastně jen stíhací nebo jen bombardovací letoun dnes už, ale díváme se i na platformu, která může sloužit v jeden okamžik centrum velení řízení, zároveň jako velmi pokročilý senzor a špionážní letoun, zároveň jako bojový letoun. To znamená, bavíme se opravdu o multifunkční platformě, která nám musí začít plnit úkoly po tom roce 27, a zároveň potřebujeme, aby zapadala do konceptu o tom, jak budeme bojovat a jak se bude válčit i v roce 2040, 2050, 2060 a dál. To znamená, nedíváme se na nějaký krátkodobý horizont 20 let, ale díváme se na nějakých 40 let minimálně, a to samozřejmě ovlivnilo také i to naše doporučení. To je asi to důležité k tomu nadzvuku. Co se týká bojových vozidel, jak tady zaznělo, tak samozřejmě mně nepřísluší tady nějak komentovat nějaké výběrové řízení, armáda neřídí ten akviziční proces, ale co je důležité, aby tady zaznělo, že pokud dojde k tomu, a bude vybráno to vozidlo, o kterém se tady bavíme, ten Švédský CW90, tak armáda je schopna s tímto vozidlem působit, je to vyhovující vozidlo pro koncepci použití našich ozbrojených sil a je to vozidlo, které potřebujeme. To znamená, my jako armáda, jako uživatel říkáme, že jsme s tímto vozidlem spokojeni, pokud k tomu dojde, a co je nutno říct, a ono to opravdu tady zaznělo, konec konců jak u toho nadzvuku, tak i u tohohle vozidla, tady se nebavíme, že jsme někde ve fázi za minutu 12, ale jsme spíš 5 minut po 12. A co pro nás jako armádu je důležité, že se to opravdu začíná někam hýbat a že to vozidlo je snaha dodat armádě co nejdřív. Protože jeden z našich zásadních a v podstatě nejdůležitějších aliančních závazků visí na tom, abychom to vozidlo dostali. Jana Černochová, ministryně obrany: To je ta těžká brigáda. Karel Řehka, náčelník generálního štábu: Tak, to je vlastně to brigádní úkolové uskupení, na bázi těžké brigády, současná bojová vozidla a další technika už vlastně podle těch aliančních požadavků nesplňují ty normy. Takže i z tohoto pohledu je to důležité. Ale samozřejmě bez ohledu na to, jako moderní armáda potřebujeme tato moderní bojová vozidla. To je všechno, co bych k tomu řekl.