Poslankyně Jana Černochová:
Děkuji, pane místopředsedo. Už jsme tady dnes hovořili o jedné normě z těch braných zákonů, které nás čekají v nejbližších dnech. Já bych se chtěla zeptat, nebo poukázat na to, že se nová vláda ve své koaliční smlouvě zavázala mimo jiné k odstranění všech forem plýtvání veřejnými prostředky. Přesně si myslím, že zrovna zákon o službě vojáků z povolání či branný zákon nabízí úsporu v resortu Ministerstva obrany, po které tak často a tak razantně nejen pan ministr Stropnický volá. Podle předloženého návrhu totiž činí mandatorní náklady na jednoho profesionálního vojáka přes půl milionu korun, zatímco na vojáky v záloze pouze 150 tisíc ročně. Pokud by došlo k přijetí návrhu a předpokládanému snížení počtu profesionálních vojáků zhruba o 1 500 a zvýšení počtu záložáků o 4 000, mohl by stát ušetřit až čtvrt miliardy ročně.
Dokážu si tedy tím pádem velmi těžko představit zřetelnější příklad - nechci říct vyhazování veřejných prostředků, ale spíš nešetření finančními prostředky než to, když v mírové době držíme zbytečně velkou profesionální armádu namísto toho, abychom ji nahradili mnohem levnějšími vojáky v záloze. Přitom opět tady jde zase o návrh, který respektuje klíčová strategická rozhodnutí armády, která učinila. Byla to Bílá kniha o obraně, byla to Koncepce aktivní zálohy ozbrojených sil České republiky, kde stojí přímo - cituji - "zajistit revitalizaci a posílení role aktivní zálohy v systému zajišťování bezpečnosti České republiky".
Takže bych chtěla poprosit pana ministra, aby i v těchto dvou případech dvou zákonů nás ubezpečil, že i tyto zákony budou předmětem jednání dubnové schůze a že nespadnou pod stůl, protože o aktivních zálohách bychom tady mohli mluvit dlouhé hodiny, a zejména v době povodní se všichni shodneme na tom, že to je něco, co naše země nejen při povodních velmi potřebuje. Děkuji.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický:
Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji paní poslankyni za ten dotaz, protože samozřejmě otázka vojáků v záloze, jejich využití a jejich, abych tak řekl, naroubování na Armádu České republiky je budoucností té armády. Znamená citelnou úsporu. To, že se ten zákon nevešel do tohoto prvního balíku, mě mrzí, ale znovu se musím uchýlit k té větě, že pět nebo šest docela zásadních zákonných norem naráz je prostě porce, která se nedá zodpovědně zvládnout. Myslím, a to se nechci nějak alibisticky vymlouvat, ale je to prostě daň za politické turbulence, které tady trvají opravdu řadu měsíců. Je to prostě cena, kterou za to musíme platit bohužel. Doufám, že ji nebudeme platit cash.
Myslím si, že rozpočet Ministerstva obrany, jakkoliv prošel největší redukcí ze všech resortů za posledních zhruba sedm let, kdy se zřítil z 60 milionů až na těch dnešních o něco víc než 42, je - nechce se mi ani říkat hraniční, protože vytváří perspektivu vnitřního dluhu, která se bude násobit. A že ten odhad zhruba 50 miliard, který slyším ze zodpovědných úst, tak asi jako cílová cifra mohl být tím správně nastaveným rozpočtem. Ale já jsem přesvědčený a ukáže nám tento rok, jestli i těch 42 miliard je utraceno tím nejsprávnějším způsobem. Jsou indicie, že tomu tak úplně není. A je to od těch drobných, vysloveně drobných, jako jsou např. způsoby zvyšování kvalifikace nevojáků z povolání, kteří za pobírání plného platu odjíždějí nadlouho, několikaměsíční pobyty, kde jim je šest hodin denně vštěpována do hlav angličtina, aby po zbývající den nevím co přesně dělali a poté odjeli s nějakým stanagem číslo dva, který navíc ještě není zvládnutý tak, aby se dalo o nich říkat, že oni mohou v té angličtině komunikovat.
Těch příkladů je řada. Myslím, že se to dá docela jednoduchými změnami těch pravidel vylepšit. Je to ale samozřejmě především v akviziční činnosti, kde prakticky není dne, abychom nenarazili na nějakou pavučinu ve skříni. Teď třeba aktuální smlouva nebo zabezpečení skladů nevojenských, což je jistě citlivá záležitost, nás vmanévrovává smluvně do naprosto nerovného vztahu jakéhosi vydírání. A mohl bych uvádět další a další příklady. Jsou to ty klasické samozřejmě, jako jsou IT služby, jako jsou externí právní služby, jako je třeba i marketing. Ale jde to až po úplné drobnosti a obyčejnosti - jako objemný balík veškerého možného tisku každý den v mém úředním automobilu je úplně nesmyslný.
Těch dalších důkazů je - mohl bych je tady jmenovat a já tam všude ty rezervy s prominutím vidím, ale bude to trvat měsíce, doufám, že ne roky. Ať si vezmeme nákupy uniforem, ať si vezmeme nákupy pneumatik, ať si vezmeme nákupy pohonných hmot, tak každá vlastně tahle ta složka není úplně průhledná, nelze ji označit za efektivní. Tak si myslím, že i těch 42 miliard se dá využít podstatně lépe.
Ale možná, že jsem vám tolik neodpověděl k vojákům v záloze. Já se o to pokusím, abych nepřekročil čas, ve druhé části své odpovědi. Děkuji. ***
Poslankyně Jana Černochová:
Já bych chtěla poprosit o odpověď, jestli skutečně v tom dubnovém balíků branných zákonů tady bude branný zákon, který se tak skutečně jmenuje, a zákon o službě vojáků v záloze.
Já samozřejmě chápu, že jsme na půdě Poslanecké sněmovny, kde některé věci mohou vyvolávat pocit, že se hádáme, že jsme v nesouladu, že tady vedeme líté souboje. Já jsem osobně toho názoru, že Armáda České republiky a speciálně resort Ministerstva obrany by neměl být zmítán těmito nějakými politickými souboji. Pane ministře, budete-li o to stát, nabízím tříletou zkušenost z výboru pro obranu a nabízím vám pomoc v tom, abyste se třeba v některých těch agendách lépe zorientoval.
Ministr obrany ČR Martin Stropnický:
Já vám děkuji, paní poslankyně. Rád toho využiji.
Dovolím si ještě poznámku na okraj a jednu konkrétní odpověď. Ta vás možná trošku zklame, ale není to tak, že by ten branný zákon měl spadnout úplně, protože jeho znovupředkládání a absolvování toho téměř ročního kolečka bych považoval za velkou chybu. Ale mluvme třeba o květnu, protože to máme nakrokováno nějak v tom smyslu březen, duben, květen.
Jinak za tu nabídku děkuji. Nepovažuji ty otázky vůbec za podpásové nebo nepříjemné. Na rozdíl od některých jiných schůzí mi tato přijde jako nějaký dialog, byť se vždycky neshodujeme.