Šarlatánství ANO v případě letecké záchranky

Bylo vypsáno se zpožděním, provázely jej hádky mezi ANO a ČSSD, bylo nesmyslně rozhodnuto o rozšíření armády a policie na další dvě stanoviště a nyní probíhá přetahování o výsledek. Celý text interpelace i ministrova odpověď je na stránkách Poslanecké sněmovny a myslím, že stojí za to si odpověď přečíst. Zde se chci pozastavit jen u několika částí odpovědi, které si vyžadují reakci, protože – s veškerou úctou – pan ministr toho o problematice moc neví, nebo má špatnou paměť.

Obsahem mé interpelace bylo v zásadě pět bodů, ke kterým jsem doufala, že se pan ministr postaví čelem. Chtěla jsem, aby komentoval,

• jestli armáda potřebuje rozšíření letecké záchranné služby do Jižních Čech kvůli výcviku;
• za druhé mě zajímalo, kam se ztratil ekonomický faktor, kterým se ANO neustále ohání, když armáda provozuje službu dráže, než soukromé subjekty;
• za třetí mi přišlo absurdní, že kvůli špatnému rozhodnutí vlády o opuštění Jižních Čech je zmařena rok stará investice kraje ve výši 60 milionů korun do heliportu v Plané, protože armáda bude létat z Bechyně;
• za čtvrté mi přijde zvláštní, když i poslanec ANO tvrdí, že armáda a policie provozuje leteckou záchrannou službu nelegálně a vláda přesto rozhodne o rozšíření této služby a konečně
• jak se armáda vypořádává s tlakem na navýšení kapacit, protože provozování letecké záchranné služby rozhodně není jejím primárním úkolem, protože za celá léta se nepodařilo pohnout s výběrovým řízením na vrtulníky a protože slýchám, kterak armáda narychlo „loví“ na civilním trhu zkušené piloty, kteří mohou hned létat záchrannou službu.

Odpovědi na to, proč ministr Stropnický nejprve hovořil o využívání heliportu v Plané a pak najednou změnil názor a bude se létat z Bechyně, jsem se nedočkala. Jen poznámku o tom, že se mu „zajídá se v tomhle přetlačovat“. Dobrá, faktem je, že ještě 4. dubna letošního roku mě v odpovědi na interpelaci ujišťoval, že armáda počítá s létáním z Plané (viz zde odpovědi číslo 1 a 2). Co se od dubna změnilo, se asi nedozvíme. Jediné jisté je, že heliport v Plané za 60 milionů korun postavený z našich daní bude minimálně čtyři roky chátrat. To jen, až nás někdo z hnutí ANO bude zase přesvědčovat o tom, že je nutné se chovat hospodárně, jako ve firmě.

Dále v odpovědi se pan ministr Stropnický pustil do spekulací o temných silách, které nás okrádají. Tvrdí například, že provozování letecké záchranné služby u nás je jedno z nejdražších ve Střední Evropě, i než na Slovensku. To je nesmysl, po zvýšení úhrad v roce 2015 létá slovenský provozovatel v průměru dráž než v ČR. A dá se to snadno dokázat, protože uzavřené dodatky ke smlouvě jsou veřejné. Další věcí je spekulace o tom, proč byly heliporty postaveny na váhu nižší, než mají armádní helikoptéry. Na to je jednoduchá odpověď: armáda leteckou záchranku většinou neprovozuje a standardně se létá s vrtulníky kolem tří tun, tedy o polovinu lehčími, než jsou armádní Sokoly. Proč? Je to levnější a je to naprosto dostatečné. Vědí to všichni v Evropě, jenom my v Česku jsme chytřejší.

Náznaky, že pan ministr Němeček chtěl vypsat „cinknutou“ soutěž nechám, ať si vyřídí ve vládě. Je škoda, že pan ministr Stropnický neví, že v současnosti onen koncept, jak se záchrankou po roce 2020 je již v mezirezortním připomínkovém řízení. Třeba k němu doputuje. Zjistí pak, že – byť to čísla nepodporují – doporučuje se založení státního podniku a jako první nakoupení vrtulníků za 1,6 miliardy korun (tedy téměř totožná částka s jakou počítá v současnosti probíhající výběrové řízení na provozování služby na čtyři roky), najmutí pilotů, vytvoření mnoha ředitelských míst a tak dále. Ve finále to bude celé dražší, než stávající systém, ale budou se moci nakupovat vrtulníky a další materiál a rozdělovat pašalíky. Je to krok neefektivní a je to rozbití fungujícího systému letecké záchranné služby, což by mělo občany zajímat.

Poznámka o tom, že armáda na rozdíl od soukromých subjektů je schopna létat v noci vyplývá snad jen z neznalosti. Už přibližně deset let soukromníci zajišťují na několika stanovištích dvaceti čtyř hodinový provoz, a pokud by byla poptávka, jsem přesvědčena, že by byli schopni na tento režim přejít třeba na všech. Ono to však není zapotřebí.

Ale čemu se ministr vyhnul úplně, je komentář k ceně, za kterou provozuje armáda leteckou záchrannou službu a ke sporu, zda ji provozuje legálně, či nikoli. To, že je armáda dražší je známo již dlouho. Ostatně tento výpočet Ministerstva obrany, dle kterého letová hodina armádního vrtulníku vyjde na cca 160.000 Kč, zatímco u soukromníků je to lehce přes 130.000 Kč, postavil na hlavu tehdejší stíhání exministra zdravotnictví Julínka. Rozšiřovat něco, co je prokazatelně dražší a ještě se u toho tvářit, že šetřím, je skutečně šarlatánství.

A neméně „půvabná“ jsou slova stranického experta ANO na leteckou záchrannou službu Milana Brázdila, která napsal letos na jaře pod svým článkem v diskusi o tom, že armáda i policie provozují tuto službu ilegálně: „Upozorňuji stále, že armáda a policie létá HEMS v rozporu s evropskou legislativou. Aby takový stav nebyl, je třeba, aby měli povolení od Úřadu pro civilní letectví. Řešením může být třeba nějaká forma „neziskovky“, která by měla příslušná povolení a létala v souladu s evropskou legislativou.“

Takže se rozšířilo něco, co je prokazatelně dražší a ještě je to nelegální? Zajímavý přístup hnutí ANO. A teď mě vlastně napadá, ona forma „neziskovky“, jak o ní psal kolega Brázdil (mimochodem, který má v celé věci své zájmy, protože létá jako záchranář s leteckou záchrankou v Olomouci) již v dubnu, je svým způsobem i takový státní podnik. Že by o jeho vytvoření bylo v hnutí ANO rozhodnuto už letos na jaře, mnohem dřív, než zasedla zmiňovaná expertní komise a doporučila vytvoření státního podniku? Tomu se mi snad ani nechce věřit...