(www.army.cz) Na Ministerstvu obrany se dnes koná Velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR k vyhodnocení hlavních úkolů armády v roce 2022. Níže najdete projev ministryně obrany Jany Černochové.
Vážený pane náčelníku generálního štábu, generálové, velitelé!
Už je to rok od doby, kdy jsem poprvé před Vámi stála ve funkci ministryně obrany. Bylo to na tomto velitelském shromáždění ještě s předchůdcem pana generála Řehky, panem generálem Opatou.
Bylo to v době, kdy jsme bojovali s dozvuky pandemie a pomáhali jste kde se jen dalo. A aniž bychom to tehdy tušili, bylo to v předvečer války. Války, kterou nikdo z nás, co jsme tady, rozhodně nechtěl. Nikdo z nás jí nevyprovokoval. Je to Putin a jeho Rusko, kdo pošlapal veškerá pravidla a rozhodl se vynutit si násilím nelegitimní nároky založené na vlastních mýtech, snech a představách.
Do poslední chvíle jsem věřila, že se krize na východě vyřeší diplomaticky a že nebude třeba masivně posilovat východní křídlo Severoatlantické aliance, že nebude třeba vás v tom nejhorším případě vysílat bránit to, co je nám svaté, přestože jsem věděla, že jste na to připraveni. Netroubila jsem lehkomyslně do útoku, ale zároveň jsem vám slíbila, že dokážu přijímat a dělat i těžká rozhodnutí. Události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci nejvíce od druhé světové války a v tu chvíli bylo zcela jasné, jak moc jsme za posledních třicet let zaspali. Potvrdila se ale také jednota Západu, který vyznává demokracii, svobodu, práva jednotlivce a obecně základní lidská práva a hlavně smysluplnost NATO, v čemž se naštěstí Putin přepočítal, když sázel na opak.
Přesto díky iluzi věčného míru v Evropě, které mnozí podléhali, včetně všech předchozích vlád, jsem převzala resort obrany se silně podfinancovaným rozpočtem a armádu s technikou z minulého století. To se velice rychle změní a věřím, že brzy dostaneme českou armádu tam, kam patří, tedy do 21. století.
V tomto ohledu bych chtěla poděkovat panu generálu Řehkovi i vám všem ostatním, kdo jste se s námi vrhli do modernizace naší armády. Stejně tak vám všem chci poděkovat za váš příspěvek podpoře Ukrajiny. Doručení vojenské a humanitární pomoci bylo pro Ukrajince, a stále je, velice důležité, a to zejména v počátku války, kdy prakticky naše země spolu s Polskem byly hlavní země této podpory.
Souhrnná pomoc naší země ve výši necelých 5 miliard korun dokládá, že nám není a nemůže být osud Ukrajiny lhostejný. Nejde zde jen o svobodu svébytné demokratické země, ale jde o budoucnost Evropy jako takové. Vždyť z hranic Ukrajiny do naší země by to Putinova armáda měla jen několik stovek kilometrů.
Děkuji proto také všem našim vojenským instruktorům, kteří v současnosti cvičí již druhý běh ukrajinských vojáků. Dobře vycvičení vojáci jsou ve válce ještě důležitější, než vlastní vojenská technika. Bez té však porazit Rusy nedokážou. Ve spolupráci s našimi zbrojařskými firmami, s našimi státními podniky a také společně s našimi spojenci děláme vše pro to, aby Ukrajinci v těžké a další bojové technice byli na úrovni, která povede k porážce Ruska.
Pro mě a pro občany je zásadní, jak jsme se popasovali s novými výzvami v naší obranyschopnosti. A jak jsme obstáli v posilování společné alianční obrany. Zde mohu jenom kvitovat, že plně zvládáme naši přítomnost v mnohonárodních praporech v Pobaltí. Měla jsem možnost se o tom přesvědčit na vlastní oči před dvěma týdny. A skvěle jsme se vypořádali i s prodlouženým airpolicingem v pobaltských zemích, stejně jako v pomoci s ochranou slovenského vzdušného prostoru. A ještě větší radost jste mně udělali při budování mezinárodní základny na Slovensku, byť vím, že je tam ještě stále co zlepšovat a budovat. Všechny úkoly jsme splnili v termínu a i nadále jsme připraveni tomuto mnohonárodního praporu velet.
Není to ostatně poprvé, kdy Češi velí. Loni jsme stáli podruhé v čele zahraniční operace Evropské unie v Mali a za pár dní nám budou podléhat jednotky mezinárodní pozorovatelské mise MFO na Sinaji. To vše svědčí o vysokém renomé naší armády. A já jsem hrdá, když na naše vojáky slyším při návštěvách těchto misí samou chválu.
Všichni moc dobře víme, že k udržení tohoto vysokého standardu potřebují vojáci odpovídající vybavení, tedy opravdu techniku 21. století. A snad mám pro vás dobrou zprávu, že se nám velké strategické projekty skutečně rozjíždějí.
Přezbrojení 7. mechanizované brigády na bojová vozidla pěchoty CV-90 již nabývá jasné a hmatatelné kontury. Jednání jsou velmi intenzivní, protože víme, že nesmíme ztrácet čas. Postup koordinujeme se Slovenskem, které se vydalo stejnou cestou jako my, čímž dosáhneme výhodnějších podmínek.
První kroky v modernizaci už zaznamenali naši tankisté, kteří postupně přebírají do své výzbroje tanky Leopard 2A4, které nám darovalo Německo. V konečném důsledku však počítáme pro 73. prapor s mnohem modernějšími stroji. A mohla by to být právě třeba nejnovější verze Leopardu 2A7.
Velkým pomocníkem v naší modernizaci jsou Spojené státy americké. Těší mě, že naše spolupráce nabyla takových rozměrů, že se blížíme podpisu bilaterální Dohody o spolupráci v oblasti obrany (tzv. smlouva DCA). A i zde, bych chtěla velmi poděkovat zejména mým kolegům z civilní části, panu řediteli Jirešovi za to, že vyjednávání o této smlouvě dotáhl do zdárného konce.
Jsem opravdu velmi ráda, že po jistém útlumu v česko-amerických vztazích a podivné zahraniční politice všech azimutů minulých vlád jsou naše vztahy s USA velmi pevné. Například minulý týden nás velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet informoval, že Spojené státy v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou České republice dalších 200 milionů dolarů jako částečnou kompenzaci za techniku, kterou ČR poskytla Ukrajině. Velmi si vážíme této pomoci, kterou samozřejmě vnímáme jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu pomáhá Ukrajině. Prostředky využijeme právě k další modernizaci naší armády. Nově avizovaných 200 milionů dolarů (v přepočtu cca 4,4 mld korun) bude pocházet z programu Zahraničního vojenského financování. Jedná se o další dar nad rámec již dříve oznámených 106 milionů dolarů, které jsou rovněž určené pro další modernizaci Armády ČR a pro částečnou kompenzaci našich dodávek materiálu na Ukrajinu. Také již zmíněných šest milionů dolarů z Fondu, toho evropského, pro čelení ruskému vlivu určených na vybudování tzv. nasaditelných týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v rámci Armády ČR.
O exkluzivních vztazích s USA svědčí také dar osmi amerických vrtulníků systému H-1. Ten výrazně urychlí modernizaci našeho letectva. První vrtulníky Viper a Venom obdržíme zhruba za měsíc. V současnosti navíc s americkou stranou vyjednáváme o nákupu nadzvukových letounů 5. generace.
Tímto bych přirozeně ve výčtu našich modernizačních projektů mohla dál pokračovat. Těch úkolů, které jsou s nimi spojené je celá řada. A já jsem velice vděčná, že k plnění těchto úkolů a jejich řešení přistupujete konstruktivně a bez zbytečných zdržení.
Není to však jenom obměna techniky a výstroje, která nás trápí. Jak ostatně ukazuje konflikt na Ukrajině, rozhodující jsou vždy lidé. V případě obrany naší země však nejde jenom o vojáky. Přirozeně i tam směřujeme své aktivity, pokud jde o nábor. Zanedlouho spustíme virtuální náborové středisko. Skrze on-line prostředí se mnohem více přiblížíme a oslovíme mladou generaci. Právě ji potřebujeme přivést nejen k armádě, ale i k pocitu hrdosti a k pocitu vlastenectví a k ochotě svoji zemi bránit. Zdaleka nám totiž nechybí jen vojáci z povolání. Potřebujeme rozšířit i naše Aktivní zálohy.
V Poslanecké sněmovny teď čeká na schválení balík branné legislativy. Ten na jedné straně zvýší motivaci pro občany, aby vstupovali do aktivní zálohy. Na straně druhé má oslovit ty z nás, kdo z různých důvodů nechtějí nebo nemůžou se účastnit nějakých vojenských cvičení. To znamená civily - tady může jít o odborníky, které armáda v případě mobilizace potřebuje, ať už jsou to držitelé licencí pro obsluhu dronů, IT specialisté či držitelé řady dalších licencí. Dnes o nich nemáme vůbec žádný přehled. Právě to nová legislativa má změnit.
Abychom nový institut dobrovolného předurčení rychle uvedli do praxe, potřebujeme právě vaši intenzivní součinnost. To je úkol nejen pro krajská vojenská velitelství a ty kdo mají na starosti mobilizační plány, ale pro nás všechny.
Druhý zákon, neméně důležitý, který nyní posuzují poslanci, vám vojákům dá konečně jistotu a tolik potřebnou stabilitu, že i v budoucnosti budete mít za co nakupovat. Zákon o financování obrany ukládá všem vládám, aby na obranu vynakládaly minimálně 2 % HDP.
Mimochodem, v minulém týdnu, kdy probíhala ministeriáda v Severoatlantické alianci, tak tam bylo jasně řečeno, že 2 % HDP jsou absolutním minimem. A země, jako je Polsko nebo Pobaltské země se chtějí přiblížit ke 4 %. Já jako ministryně obrany budu velmi ráda, když dosáhneme 2 % HDP již v příštím roce. Ostatně takto to bude naše vláda upravovat ve svém programovém prohlášení a zákon, který je momentálně projednáván v prvním čtení jde tomu naproti.
Na druhou stranu bude pro nás všechny tento stabilní příjem velkou výzvou, abychom finanční prostředky řádně a smysluplně proinvestovali. Bude na nás všechny klást větší nároky při plánování i realizaci jednotlivých akvizic. S tím musíme všichni počítat. A já v to pevně věřím a také doufám a věřím, že to společně zvládneme.
Dovolte mi na závěr připomenout Desatero pro obranu, které jsem vám zde před rokem také ve stručnosti představila a poděkovat vám, že při ohlédnutím za jeho plněním se nemáme za co stydět, ba naopak! A zásluhu na tom máte především i vy, vojáci a všichni zaměstnanci resortu Ministerstva obrany.
Vždy jde o nějaký společný společný záměr, protože pokud chceme moderně vybavenou a dobře vycvičenou armádu pro 21. století, musíme pro to udělat všichni maximum. Snad nyní konečně můžeme říct, že nejde pouze o naše zbožné přání, ale o reálný plán. A teď záleží jenom na nás, na nás, co tady sedíme, aby se tento plán stal skutečností.
Děkuji vám všem vaši službu pro Českou republiku!