Projev na schůzi Poslanecké sněmovny k účasti vojáků AČR v zahraničních misích v letech 2015-2016

Vystoupení poslankyně Jany Černochové při příležitosti projednávání mandátu pro vysílání příslušníků AČR do zahraničních operací v letech 2015-2016

Děkuji, pane místopředsedo. Jen mne mrzí, že tady není pan premiér, protože bych se pana premiéra ráda zeptala na to, proč materiál, který byl od července k dispozici, že by mohl být projednán na vládě, tady schvalujeme ve zrychleném řízení během několika málo dnů. Ale vím, že to není vinou Ministerstva obrany. Vím, že zřejmě komunální a senátní volby byly pro pana premiéra něčím, co nechtěl komplikovat v souvislosti s nějakou politikou, kterou by musela sociální demokracie zaujímat vůči našim vojákům a vůči misím.
 
Každopádně schvalujeme materiál, jímž vysíláme naše vojáky do zahraničí na příští dva roky. Občanská demokratická strana, jak tady bylo řečeno i naším panem předsedou, s materiálem souhlasí. Stále vidíme v působení našich vojáků v zahraničních operacích významný nástroj naší zahraniční politiky. Zmiňoval to i pan ministr zahraničních věcí.
 
Již ve výboru pro obranu proběhly debaty o návrhu mandátu, který máte před sebou, a to v tom smyslu, že jsou požadavky na vyslání sil adekvátní našemu právnímu rámci, který je v této oblasti, a to mě opravdu velmi překvapilo, téměř nezměněn od roku 1993, tedy 21 let. Mezi tím jsme profesionalizovali naši armádu, takže určitě nějakou podrobnější hloubkovou analýzu by si jistě zasloužil náš právní rámec, kterým vysíláme naše vojáky do misí. Dnes se klade větší důraz na flexibilitu. Někdy je nutné se rozhodovat v rámci hodin, v rámci dnů, jestli přispějeme do operace té či oné organizace. Těmi organizacemi myslím Evropskou unii, myslím NATO a myslím OSN. Bohužel se pak někdy může to okno uzavřít a může to být ke škodě našich zahraničně politických zájmů, kdybychom nestihli něco projednat včas.
 
Tato otázka se objeví záhy i v souvislosti s nově vznikajícím jádrem sil rychlé reakce NATO, které by měly být schopny nasazení během několika málo desítek hodin. Připomenu jenom, že toto jádro bylo schváleno na Summitu NATO ve Walesu letos v září, takže je to skutečně novinka. Česká republika není jedinou zemí, která si klade otazníky ohledně souladu s ústavním pořádkem.
 
Jsem tedy přesvědčena, že by bylo vhodné, abychom se podívali na to, zda právní rámec stále vyhovuje změněnému bezpečnostnímu prostředí a vyšším nárokům na flexibilitu při nasazování našich vojenských sil při operacích mezinárodních organizací, především Severoatlantické aliance a Evropské unie. Proto se domnívám a s panem ministrem obrany jsem to konzultovala, ví o mém návrhu a nemá proti němu námitek, jak jsme si říkali v předsálí, že bychom měli požádat ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny v součinnosti s legislativní radou vlády, aby provedli zhodnocení toho, zda současné znění Ústavy odpovídá potřebám praxe vysílání našich vojáků do zahraničních operací, a případně navrhly takové změny právních úprav, které budou těmto potřebám vyhovovat lépe.
 
Ráda bych tedy v podrobné rozpravě Poslanecké sněmovně navrhla doprovodné usnesení v tomto duchu a je to víceméně i nějaká naše ochrana toho, že skutečně když budeme někoho vysílat nebo když budeme potřebovat potom do našeho právního řádu rychle zakomponovat a vyřešit síly rychlé reakce NATO, budeme na to připraveni a nikdo to v budoucnu nebude zpochybňovat.
 
Občanská demokratická strana podpoří návrh, jak byl předložen. Jenom prosíme o to, aby se tím příslušný orgán Poslanecké sněmovny, tedy ústavně právní výbor a případně legislativní rada vlády v budoucnu, neříkám zítra, neříkám pozítří, ale někdy v budoucnu zabývaly tak, abychom se třeba při tom příštím schvalování mandátů, a pokud nebudou předčasné volby, tak nás to čeká ještě jednou, tak abychom měli jistotu, že se nemůžeme dostat do nějakého rozporu s naším právním pořádkem.
 
Jenom se odvolávám na to, že ještě v podrobné rozpravě načtu usnesení.