(www.ods.cz) Projev ministryně obrany Jany Černochové na 31. kongresu ODS.
Krásný podvečer, dámy a pánové,
je vás 43 přihlášených do politické debaty, takže já to vezmu velmi stručně. Jsem v ODS 27 let a vy, kteří mne znáte, tak víte (a několikrát to tady dnes zaznělo), že jsem nikdy nebyla submisivní, takže když jste si mne zvolili ministryní obrany, tak jste ode mne nemohli čekat to, že budu na něco čekat, ale že jako správná ministryně obrany budu obranu hájit.
Myslím si, že patří obrovské poděkování nejenom členům ODS v naší vládě, ale i našim koaličním partnerům, že nám umožnili prakticky beze zbytku splnit náš volební program v oblasti obrany. Obrovské poděkování patří Zbyňkovi Stanjurovi za to, že jsem jako ministryně obrany, která chtěla prosadit 2 % HDP do legislativy, tak v něm jsem celou tu dobu měla velkou oporu, stejně jako v panu premiérovi a v ostatních kolezích – protože je to kombinace pozic, kterou víme, že je velmi těžké někdy v budoucnu zopakovat. A když už nám ty volby nadělily do vínku takovou sestavu, tak jsme to nechtěli promarnit ani prokaučovat – ten čas, který jsme získali.
To, že se ke konci února roku 2022 většině z nás svět změnil, protože se odehrála ta zcela bezprecedentní válečná akce Ruska na Ukrajině, to také víme. A že ČR byla jedna z prvních zemí, která Ukrajině stejně jako v roce 1948 Izraeli (a tam vidím velkou analogii) pomohla, to je také pravda. Už o tom mluvila řada mých předřečníků a já to vlastně ani neberu jako něco, co by kohokoliv z vás v tomto sále mělo překvapit. Vždyť nás přeci znáte, že ODS byla, je a bude stranou, která uznává demokratické hodnoty, demokratické principy, na kterých i sama vznikla.
Kromě toho, že si v letošním roce připomínáme 75. let založení Severoatlantické aliance, 4. 4., 12. 4. jsme si připomněli našich 25 let v Alianci, 1. 5. si připomeneme 20 let v EU, minulý týden jsme si připomněli 20 let od vzniku aktivních záloh AČR – mimochodem skvělý čin našich předchůdců a jsem velmi vděčná za to, že dneska aktivní záložáky máme. Také si v listopadu připomeneme 35 let od sametové revoluce.
A když tak počítám, bilancuji, tak si vlastně uvědomuji, že těch 35 let, které jsme dostali po 17. 11. 1989 a které si vlastně ta generace o něco málo starší, než jsem já, na těch náměstích vybojovala, tak že jsme nepromarnili a že vlastně v duchu toho, co jsme si sami zažívali na vlastní kůži (ať už po roce 1968 nebo i před sametem), tak teď Ukrajině vracíme a snažíme se, aby se i Ukrajina stala zemí, svobodnou zemí, která se neobává o svoji bezpečnost. Aby lidé, kteří na Ukrajině žijí, mohli tak jako my dělat úplně běžné banální věci, které dělat nemohou, protože každý den (a bohužel čím dál tím více) dochází k vraždění dalších nevinných obětí Vladimíra Putina.
A jako ministryně obrany jsem hrdá, že stojím v čele resortu, který pomáhá ze všech svých sil. A dovolte mi, byť se možná nepatří úplně spojovat úředníky s politiky, ale abych i z této pozice poděkovala všem mým kolegům na rezortu Ministerstva obrany, kteří to hrají s námi a kteří opravdu (není to pro ně jednoduché) ale dělají vše možné i nemožné pro to, abychom odvrátili další oběti na životech a abychom Ukrajině pomohli tuto válku vyhrát. Války se vyhrávají, nebo prohrávají. A my chceme – a je v našem bytostním zájmu – aby Ukrajina tuto válku vyhrála.
To, že na pozadí války na Ukrajině se musíme sami starat o naši vlastní obranyschopnost, o naši bezpečnost, to také všichni víme. A proto jsem velmi ráda za to, že máme 2 % HDP již v rozpočtu pro rok 2024 a že jsme tak mohli konečně nastartovat proces smysluplné modernizace, kdy víme od začátku do konce, co chceme, a nemění se parametry, počty i způsob užívání některé techniky za pochodu, jako to bylo v minulosti.
Pamětníci kontraktu na gripeny si možná vzpomenou, že na začátku se mělo kupovat 24 gripenů. Pak se z toho stalo 12, a ne nákup, ale pronájem. A tady bych se opět drobně zastavila, poděkovala všem kolegům z vlády, že mám jejich důvěru pro to, aby hlasovali pro tyto obrovské modernizační projekty, které jsme vlastně během těch dvou let spustili – ať už to je nákup bojových vozidel pěchoty nebo nákup nadzvukových letounů páté generace nebo v neposlední řadě nás čeká rozhodnutí o pořízení tanků. Všichni víte, že nás naši západní partneři právě za pomoc Ukrajině odměňují. Odměňují nás tím, že nám poskytují svoji modernější techniku za to, že my tu naši východní posíláme na Ukrajinu. V tomto ohledu také náš resort udělal všechno, co mohl, včetně mě a mých kolegů. Projekt muniční iniciativy je také něco, co vlastně děláme celé ty dva roky, ale začalo se o tom mluvit v těch posledních měsících. A je to možná dobře, protože spousta zemí si uvědomila úskalí toho, co se stane, pokud evropské země, ať už dílem kvůli taxonomii, nebo i dílem kvůli tomu, že pořád řada vlád považovala ten zbrojní vojenský byznys za nějaký špinavý, nečistý… tak, že vlastně se zcela zastavila expanze zbrojovek, vznik nových zbrojovek na území EU.
Mluvil tady o tom Honza Skopeček, my se snažíme i tento typ průmyslu podpořit proto, abychom v budoucnu nebyli překupníky nebo nákupčími v zahraničí, ale abychom navázali na tradici z první republiky, kdy Československo patřilo mezi zbrojní velmoci. A to je i zásadní podmínka, kterou udělujeme při modernizačních projektech tam, kde je to možné. Nikdy nebude možné, nikdy nebudeme schopni a nebude možné, abychom si vyrobili všechno – takový idealista nejsem, ale pojďme těm firmám pomáhat proto, aby část té výroby, velká část té výroby, mohla vznikat v ČR.
Minulý týden se nám podařilo po opravdu dlouhých letech prolomit jedno embargo. A to embargo na to, že banky velmi nerady poskytovaly úvěry nebo někdy i zakládaly velmi nerady účty právě zbrojním firmám. Díky urputnosti mojí a pana ministra financí i pana premiéra, kdy jsme na všech jednáních v rámci Evropy i na všech jednáních bilaterálních s našimi partnery toto téma otevírali, je výsledkem to, že se posouváme i v tomto ohledu dál a máme jasný příslib z bankovních domů od bankovní asociace, že toto bude prolomeno a že české firmy budou moci podnikat s podporou těchto bankovních institucí.
Mohla bych tady mluvit dlouze o těch modernizačních projektech, ale není na to čas, je vás přihlášených hodně a vy víte, že pokud byste chtěli některé informace k těm konkrétním projektům získat, že se na nás můžete obracet jako na ministry a my vám ty informace velmi rádi poskytneme. Já jsem jak v prvním roce svého působení na ministerstvu, tak v druhém roce vydávala tuto brožurku, protože účty se musí skládat všude. Je to druhý rok na obraně, jednička je první rok na obraně. Můžete si ověřit, co na našich resortech děláme, jak pracujeme.
Dneska se tady hodně děkovalo ministrům, koaličním partnerům, děkovalo se různým odborným skupinám. Já bych ráda poděkovala ještě jedné skupině lidí, na kterou se zatím tady nemyslelo, a to jsou naši náměstci na resortech a lidé (a je jich velmi malé množství), které jsme si mohli na ty resorty přivést. Díky služebnímu zákonu jich opravdu nebylo mnoho, ale nějaké náměstky tam máme a na kabinetu můžeme mít také pár lidí v pozicích nějakých poradců. Jsou to někdy příznivci ODS, někdy to jsou členové ODS a jsou to i oni, kteří by měli dneska dostat náš potlesk za to, že byli schopni přerušit, ukončit svůj dosavadní život a jít s námi do toho dobrodružství. Takže ještě jednou i těmto lidem moc děkuji za to, že je na Ministerstvu obrany (i jiní kolegové na jiných resortech) máme, protože spoustu té práce, kterou se tady dneska chlubíme my, tak dělají oni a je to jejich zásluha. A je to tedy tak i v životě, že úspěch může mít celou řadu otců, ale někdy je zapotřebí na ně myslet i v tom poděkování tak, aby to zaznělo někde veřejně.
Dámy a pánové, ODS je stranou do nepohody a myslím si, že jak Petr Fiala, tak kolegové napříč politickým spektrem v naší pětikoalici to dokazují, a já pevně věřím, že ten 1,5 roku, který je před námi, tak bude rokem, kdy se nám bude dařit více a více veřejnost přesvědčovat o tom, že všechny kroky, které 2,5 roku činíme, tak jsou ku prospěchu ČR a v mém případě ku prospěchu obranyschopnosti ČR, protože naše obrana a bezpečnost není samozřejmost.
Díky.