(Právo ) Na obranu se má podle návrhu státního rozpočtu příští rok vydat přes 75 miliard Kč. To je o více než miliardu vyšší částka než letos. Předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) však bude požadovat vyšší částku.
Výdaje na armádu bývají při projednávání ve Sněmovně častým objektem pozměňovacích návrhů s cílem přesunout část peněz na platy, zdravotnictví, opravu silnic, tedy podle navrhovatelů na užitečnější využití. Co říkáte na to, že nejsme ohrožení, a armáda proto tolik nepotřebuje?
Ve chvíli, kdy nás bude někdo ohrožovat, už bude pozdě budovat si armádu. A pak může být složitější odpověď: zajištění obrany státního území je základní funkcí státu, takže je nutné do ní investovat. Ozbrojené síly slouží i jako odstrašení, a pokud nebude armáda dobře vybavená a vycvičená, jako odstrašení fungovat nebude. Díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance, je odstrašivá síla ještě větší, ale aby Aliance věrohodně fungovala, musejí přispívat všichni její členové. S armádou a investicemi do ní to je jako s pojištěním – dokud se nic nestane, přemýšlíte o tom, jestli by nebylo nejlepší žádné nemít a ušetřit. Pokud se ovšem něco stane, hořce litujete, že jste pojištění neměl.
Budete ve druhém čtení navrhovat vyšší rozpočet na obranu než 75 miliard?
Rozpočet na obranu země by v příštím roce měl nominálně opět růst. To je samozřejmě dobře, nicméně tento růst není dostatečný a svým tempem neodpovídá cíli dosáhnout v roce 2024 obranných výdajů ve výši 2 % HDP. To je cíl, k němuž se sama vláda zavázala a který je zároveň naším závazkem v rámci Severoatlantické aliance. Vláda navíc slevila ze svého loňského rozpočtového výhledu, který sliboval armádě na rok 2020 ještě téměř o jednu miliardu korun více. Proto budu nepochybně další navýšení peněz pro kapitolu ministerstva obrany navrhovat.
Kde vidíte hlavní ohniska potenciálního nebezpečí, kvůli kterým potřebujeme moderní a funkční armádu?
Neexistuje jeden typ hrozby, na které by se daly snadno vystavět ozbrojené síly. Konvenční a dobře vybavenou armádu potřebujeme kvůli odstrašení například na východě proti potenciálním protivníkům disponujícím konvenčními armádami. Proti asymetrickým hrozbám například ve zhroucených státech, ze kterých se šíří nestabilita a může přijít i migrační vlna, potřebujeme menší a vysoce mobilní jednotky. Musíme mít ale k dispozici i vybavení a technologie, abychom mohli čelit novějším typům hrozeb, jako jsou kybernetické útoky či menší bezpilotní prostředky. Jinými slovy, můžeme debatovat, zda potřebujeme ten či onen typ zbraňového systému, ale až na výjimky bychom měli být schopni udržovat v zásadě plnospektrální ozbrojené síly.
Má armáda vliv na úroveň ekonomiky?
Samozřejmě že má. Investice do výzkumu, vývoje, výroby zbraňových systémů a souvisejících služeb mají jednoznačně přímý i nepřímý dopad do ekonomiky, ať už jde o zaměstnanost, zvyšování know-how a konkurenceschopnosti firem na zahraničních trzích a tak dále.
(Autor: Jiří Vavroň)