(www.blesk.cz) Chce moderní armádu, je tvrdá k sobě i jiným, a proto řeší na rezortu obrany různé konflikty. Ale když může, tak pomůže. Například, když jí loni v listopadu zavolal někdejší hradní mluvčí Jiří Ovčáček (44), ať mu „píchne“ se svatbou… O tom i mnohém jiném promluvila ministryně obrany Jana Černochová (49, ODS) v pořadu Blesku Hráči. Poz. red. rozhovor s ministryní Černochovou vznikl ještě před vypuknutím jednodenní vzpoury wagnerovců v Rusku pod vedením zakladatele žoldnéřské skupiny Jevgenije Prigožina.
Paní ministryně, začneme šuškandou. Ke mně doputovalo, že vy jste byla na svatbě Jiřího Ovčáčka s jeho ukrajinskou manželkou, a dokonce jste tam sehrála nějakou roli. Co mi k tomuhle můžete říct?
„No řeknu vám pravdu. Jiří Ovčáček mi volal, když svatbu plánoval a čekali na nějaké dokumenty. Jeho budoucí manželka je neměla z Ukrajiny k dispozici a byly nutné kvůli církevnímu sňatku. Bez nich by nemohli mít svatbu v kostele. Já bych je tím pádem neměla problém oddat na ‚své‘ Praze 2. Nakonec ten papír přišel a já dostala pozvánku na svatbu do kostela a byla jsem tam.“
Jaké to tam bylo?
„Dala jsem jim skleničky, protože jsem stará škola a na svatbě má řinčet sklo. Oddával je polský farář, což mi bylo milé.“
Ano, vy jste po mamince poloviční Polka.
„Přesně tak. Byli tam se synem manželky pana Ovčáčka, bylo vidět, že k dítěti má naprosto úžasný vztah a já věřím, že po všech věcech z minulosti je to nějaký předěl.“
Mluvíte o vašich neshodách s Hradem?
„No některé výroky Jiřího Ovčáčka, to, že pracoval v Haló novinách… k tomu už se nikdo vracet nechce. Já žiju s křesťanskou vírou, stejně jako on, a věřím, že u něho k tomu progresu došlo. Že tím, že si našel manželku z Ukrajině, už se z proruského myšlenkového proudu úplně dostal.“
Čili vy mu tu metamorfózu věříte.
„Ano, já mu ji věřím.“
A teď k vaší práci. Když v polovině května vláda představila tzv. konsolidační balíček a lidé viděli, co je čeká, tak se ptali, jak je možné, že se musí tolik šetřit, ale zároveň jde tolik investovat do obrany, tak co jim na to řeknete?
„Předešlé vlády včetně těch, na kterých participovala moje strana, tedy ODS, posledních 20 let do naší obrany neinvestovaly takřka nic. To procento HDP (NATO žádá výdaje na obranu ve výši nejméně 2 % HDP – pozn. red.), při kterém jsem přebírala rezort ministerstva obrany, bylo 1,3 % HDP za rok 2021.“
Jenže to vypadá tak, že konsolidační balíček uspoří za 2 rok 150 miliard, ale „Černochová“ jen příští rok dostane na obranu zhruba 150 miliard korun, protože se vláda zavázala ty 2 procenta HDP od roku 2024 plnit…
„Tady se tak dlouho neinvestovalo, že ať se podíváte na cokoliv z té techniky, je to ze 70. nebo 80. let. Kousek od nás je válka, ve které se snažíme pomáhat nejen Ukrajině, ale i sami sobě, abychom v případě napadení České republiky či jiné alianční země byli schopni se ubránit. Také se snažíme, aby v rámci těch akvizic byl v co nejvyšší možné míře zapojen český průmysl. V případě bojových vozidel pěchoty zůstane 20 miliard v rámci průmyslové spolupráce českým firmám. Z každé jedné koruny, která se takhle v Česku investuje, se do systému vrací 50 haléřů, což není špatné.“
Vláda, potažmo ministerstvo obrany, teď zvažují nákup amerických nadzvukových letounů 5. generace, F-35, které jsou dražší než švédské gripeny. Podle Miloše Zemana je to stejné jako „když si chce chudá žena koupit diamantový náhrdelník, takže ho buď musí ukrást, nebo se zadlužit“. Co vy na to srovnání?
„On mi to ještě, když byl prezidentem, řekl víckrát. Kdyby se za jeho éry gripeny koupily a ne pronajímaly, tak dnes nemusíme řešit F-35. Protože bychom měli gripeny v majetku a neplatíme horentní sumy za pronájem, servis, modernizace… Ale chvála aspoň za ten pronájem, protože díky němu má Česko schopné piloty a je to schopnost, která je velmi kladně hodnocena v rámci NATO. Pokud ji chceme mít nadále a je tady nějaký letoun 5. generace, zcela správně jednáme s dodavatelem, který má to nejlepší na trhu. To jednání probíhá, do října mám vládě předložit výsledky. Teď se diskutují ceny.“
Celkově se vším všudy, servisem, úpravou infrastruktury, to má být přes 100 miliard korun. Anebo to bude i víc?
„Teď bude americký Kongres schvalovat smlouvu na pořízení s Českou republikou – to je běžný způsob, i když jsme ještě neřekli, že do toho nákupu jdeme – tudíž se tu přesnou částku dozvíme v následujících dnech. Zároveň jednáme se Švédy, protože můj předchůdce Martin Stropnický uzavřel smlouvu, že i když nájem gripenů končí roku 2027, můžeme je využívat do roku 2029, ale neuzavřel na to dodatečné období servisní smlouvu.“
Je pro vás být ministryní obrany práce snů?
„Určitě ne. Někdy spíš noční můra (smích). Já nastoupila v prosinci 2021, kdy kulminoval omikron, a řešilo se, jestli se o Vánocích opět dostaneme do karantény. V lednu přišla energetická krize, v únoru přišla válka na Ukrajině.“
Chtěla byste být někdy premiérkou?
„Nechtěla, hlavně když vidím Petra Fialu, jak má jednu schůzku za druhou. Není mým cílem být premiérkou ani prezidentkou, byť se mě na to někteří kolegové před aktuální volbou ptali a já říkala ‚děkuji, nechci‘.“
Aha, a až se zeptají za pět let?
„Tak jim za pět let odpovím. Teď mám svůj úkol.“
Proč jste nabídku kandidovat na Hrad odmítla?
„Já jsem měla ve volbách do Sněmovny hodně preferenčních hlasů a brala jsem to jako závazek, že jsem součástí vlády a že nemám odcházet od rozdělané práce. Kolegům z ODS jsem vysvětlovala, že o tom nechci ani přemýšlet, že je pro mě ctí být ministryní obrany a že je tu práce jak na kostele.“
Vy jste teď měla ostře sledovaný konflikt s šéfem armády Karlem Řehkou – měl chtít z funkce odejít. Spekulovalo se, že tam dokonce šlo o něco osobního, o nějaký milostný cit z vaší strany. Můžete to absolutně popřít?
„Ano, můžu. To je vždycky jako přes kopírák. Vůči muži by to ale nikoho nenapadlo. Když spolu soupeřili Paroubek a Topolánek, tak v tom byla ‚energie‘, když ženská bouchne do stolu, je ‚hysterka‘. A když žena řídí rezort, kde jsou dominantně muži, tak každého napadne: koho je milenka? Já už o sobě slyšela, že jsem milenkou tolika lidí, že bych ráno nevstala z postele, protože bych tu milenku musela dělat na plný úvazek.“
A chtěl tedy pan Řehka opravdu odejít, když se sešel s premiérem?
„On se s panem premiérem schází stejně, jako se s ním scházím já. To se musíte zeptat jeho (Karla Řehky – pozn. red.), jestli chtěl odejít, nebo ne. Neodešel.“
Ptala jste se ho na to vy?
„A proč bych se ho měla ptát? To opravdu musí novinářům říct sám. Náš vztah je standardně dobrý, chováme k sobě úctu, respekt, já jsem ho vybrala. A měli jsme na sebe v tom roce málo času. Teď jsme si jasně řekli, že se budeme scházet pravidelně a řekla bych, že to je fajn.“
Jak to dopadne s šéfem Ústřední vojenské nemocnice Milošem Zavoralem? Tomu vyčítáte, že zdravotní posudky rekrutů do armády jdou moc pomalu a má do poloviny července, aby to nějak zlepšil.
„Když začala válka na Ukrajině, tak se můj náměstek potkal se zástupci všech našich vojenských nemocnic a požádal je, aby zrychlily, protože se hodně lidí hlásilo do záloh do armády. Nechtěli jsme o ně přijít. Bohužel průchodnost rekrutačními středisky je strašně pomalá i po roce. S panem generálem Zavoralem jsme řešili, jak to, že jsou třeba na Twitteru komentáře, že se čeká i pět měsíců. Měli jenom dva posudkáře, ten jeden byl zdravotně indisponován a já byla naštvaná, protože my jako rezort do té nemocnice dáváme přes miliardu korun. A chtěla jsem, aby ten servis pro naše vojáky byl takový, jaký má být.“
A zůstane pan Zavoral ve funkci?
„On je ředitelem ÚVN 14 let. Jak jsme spolu hovořili, má nějaké další ambice, a o tom spolu budeme mluvit i v červenci. Rozhodně nebude končit teď. Když se změna odehrává, je to vždy v nějakém časovém úseku, na kterém se dohodnou ty dvě strany.“
Tedy bude končit postupně?
„Já ještě čekám na tu schůzku. Na druhou stranu, pan Zavoral je tam 14 let. Za podobnou věc kritizovali pana ředitele (Nemocnice Motol v Praze – pozn. red.) Ludvíka, že když je tak dlouho v té funkci, některé věci nevidí kvůli provozní slepotě. Já doufám, že je pan ředitel Zavoral vidí, vidět je chce a že budeme dál spolupracovat, a že pokud k nějakému kroku dojde, bude iniciován z jeho strany, nikoliv z mojí.“
A když nám zdroje z ÚVN říkají, že pan Zavoral celu věc vnímá jako šikanu, tak co vy na to?
„Šikanu? A v čem proboha? Jak mám komentovat slova někoho, kdo tady nesedí?“
Zeptám se jinak: těch konfliktů s vámi je na rezortu hodně. Proč?
„Ten rezort je veliký. Snažím se dělat změny tak, aby fungoval dobře. Nepřišla jsem tam, aby mě všichni milovali. Přišla jsem dělat práci, která je ku prospěchu občanů. A když nastoupíte do tak významného rezortu s tolika lidmi, je pravděpodobnost, že s každým nebudete vycházet.“
CO JEŠTĚ ZAZNĚLO
O spravedlnosti pro Parkanovou
„Určitě by si zasloužila víc (soud exministryni za nezákonné stíhání dal 1,6 milionu, ona chce 9 – pozn. red.). Platila právníky, žila v nejistotě, stres se na ní podepsal zdravotně. Já jsem jí napsala dopis, poslala kytku a zvu ji na akce, které pořádá náš rezort. Možná jednoho dne překoná nechuť z té budovy a přijde na kávu. Mě to moc mrzí a je smutné, že po takovéhle blamáži se neodehrály žádné změny v justici – ani personální, ani jiné.“
O tom, jak jí chodí do práce „balíčky“
„(Přicházejí – pozn. red.) obálky, balíčky obsahující dráty, asi to má připomínat bombu. Já se ale na rezort nepřišla bát, já tam přišla něco udělat.“
O emocích
„Kdybych nebyla emotivní, nemá obrana nikdy v roce 2024 2 procenta HDP, ani se nepodepíše smlouva na bojová vozidla pěchoty… Nejsem submisivní typ. Jsem na rezortu, kde se člověk musí prosazovat více než na některých jiných rezortech – nechci je jmenovat. Nemyslím si, že bych je na té vládě ukřičela, ale spíš se snažím je přesvědčit argumenty.“
Celý rozhovor, si pusťte na Blesk.cz anebo jako podcast na Spotify.