(Radiožurnál) Vláda chce na Slovensko vyslat až 650 českých vojáků, kteří se mají stát součástí mnohonárodní jednotky NATO. Bojovému uskupení by měli také velet. Česko tak reaguje na ruský útok proti Ukrajině. Sněmovna by se měla návrhem zabývat ve čtvrtek. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) Radiožurnálu řekla, že při schvalování neočekává žádné problémy. Upřesnila také útvary, ze kterých by měli vojáci na Slovensko odjet.
Celý rozhovor s Janou Černochovou si můžete poslechnout na ČRo.
Předpokládáte kolem schvalování návrhu ve sněmovně nějaké komplikace nebo podle vás projde návrh i s ohledem na koaliční většinu v dolní komoře hladce?
Tento návrh bychom měli projednávat ve čtvrtek v 11 hodin jako pevně zařazený bod. A alespoň podle toho, jak debata probíhala na obou výborech pro obranu, na sněmovním a senátním, tak neočekávám problémy ze strany opozice. Dokonce i zástupci hnutí SPD a hnutí ANO jasně deklarovali, že toto mnohonárodní bojové uskupení na Slovensko, kterému bychom jako Česká republika měli velet, podpoří.
Za jak dlouho by po schválení mise mohli vojáci skutečně na Slovensko vyrazit? A kam přesně pojedou?
V tuto chvíli vím od náčelníka generálního štábu, že by tam v následujících dnech mělo vyjet několik vojáků-logistů, kteří to začnou chystat. Postupně budou do Slovenské republiky přijíždět i vojáci z ostatních zemí.
Země, se kterými budeme spolupracovat, jsou vedle Slovenska také Německo, Spojené státy, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko. Naši vojáci, ten předvoj, by na Slovensko měli odjet během několika málo dnů, řekněme na konci března, začátkem dubna. Kompletní by toto mnohonárodní bojové uskupení mělo být v letních měsících.
Kde přesně budou na Slovensku operovat? Bude to poblíž hranic s Ukrajinou nebo třeba na vzdálenějších vojenských základnách?
Je to vlastně středová oblast Slovenska. Je to oblast Lešť.
Mandát počítá až s 650 vojáky. Z jakých útvarů budou?
Budou tam logisté, průzkum, výsadkový pluk, ženisté, brigáda rychlého nasazení. Naši vojáci, kteří do tohoto mnohonárodního bojového uskupení pojedou, budou z různých útvarů. V tom je přidaná hodnota toho, že máme vševojskovou armádu, takže skutečně můžeme vysílat vojáky na jakékoliv mise a vždy máme koho vyslat.
Jaký bude tedy jejich úkol na místě? A jak dlouho se zdrží nebo po jak dlouhé době se bude ten čas prodlužovat?
Vždy dáváme Poslanecké sněmovně, respektive obou komorám, na ten mandát nějaký časový úsek. Tady byla dohoda, že časový úsek bude do pololetí roku 2023. V případě, že by bylo zapotřebí mandát prodloužit, budu to muset znovu projednávat v obou komorách Parlamentu. Ale tak se to děje běžně. Když dávám takzvané velké mandáty, tak je dávám co dva roky. Není to nic neobvyklého.
A ten úkol?
Ten je jasný. Je to posílení východního křídla. A ano, hraje tam velkou roli to, co se nyní děje na Ukrajině. Takže v rámci Severoatlantické aliance byla jasná dohoda, že východní křídlo je zapotřebí posílit, že je zapotřebí společně cvičit, že je zapotřebí nejen se secvičit na případnou obranu území Severoatlantické aliance, ale má to i aspekt odstrašení. Vojáků, kteří by v případě nutnosti a gradujícího konfliktu bránili území aliance, je opravdu hodně a jsou skvěle vycvičeni. Severoatlantická aliance je kolektivní obrana, takže tam platí: Jeden za všechny, všichni za jednoho.
Česko by mělo mnohonárodní jednotce na Slovensku velet. Jaké nároky to na armádu klade?
Na českou armádu to klade velké nároky. Na druhou stranu je to pro nás pocta. Děkovala jsem v minulém týdnu svému kolegovi na Slovensku za to, že nám to umožnili. Samozřejmě variant bylo na stole více, ale tím, že ta bojová mise, která je mezinárodní, bude na Slovensku, tak mělo velkou roli a velké slovo Slovensko.
Určitě je to pro naši armádu další obrovská zkušenost. Jakékoliv zahraniční nasazení našich vojáků i s tím spojeným bonusem, že tomu budou velet, tak naši armádu posouvá hodně dopředu a vojáci to tak vnímají. V tuto chvíli je pro zástupce generálního štábu úkol číslo jedna obsadit tu velitelskou strukturu těmi nejlepšími.