(iDNES.cz) Ministryně obrany a radní pro školství v Praze 2 Jana Černochová (ODS) ve svém komentáři pro MF DNES a iDNES.cz vysvětluje, jak je to s nedávno avizovaným zákazem maskáčů a fotografování kasáren.
Bezpečnostní prostředí v Evropě i ve světě se za posledních deset let významně změnilo. Pokud chceme být i nadále jednou z nejbezpečnějších zemí světa, musíme umět reagovat. A to i změnami zákonů. Novelizovat je nutné také zákon o Vojenské policii.
Přerod armády totalitního státu na ozbrojenou složku demokratické země si vyžádal řadu reforem. Jednou z nich byl i vznik Vojenské policie, která od Sboru národní bezpečnosti převzala dohled nad dodržováním zákonů v rámci československé a později české armády. Byl to logický krok. Armáda má řadu specifik, se kterými se „běžný policista“ nesetká – ať už jde třeba o doprovod vojáků na zahraniční mise, nebo působení v podmínkách ozbrojeného konfliktu.
Vojenská policie existuje přes tři dekády, za tu dobu zákon, jímž je zřízena, doznal řady novel, více či méně povedených. I tak nám zůstaly resty, které je třeba napravit. Reagovat také musíme na negativní vývoj bezpečnostního prostředí z posledních deseti let i na překotný technický pokrok třeba v užívání bezpilotních prostředků.
ádoby odborníci i někteří politici v poslední době návrh novely kritizovali. Černochová prý chce dát Vojenské policii zbytečné pravomoci. Straší dokonce výrazy jako „vojenská junta“. Jsem opravdu ta poslední, kdo by chtěl zbytečně pravomoci Vojenské policie zvyšovat. Kritici zapomínají, jak jsem ve Sněmovně bojovala třeba proti nesmyslnému návrhu, díky kterému by vojenští policisté mohli používat krycí doklady. K tomu tady máme opravdu jiné složky.
I já ale musím připustit, že jsou oblasti, ve kterých se musí zákon o Vojenské policii změnit. A nebojím se přiznat, že v tomto navazuji i na pozitivní část práce mých předchůdců z řad hnutí ANO, kteří dvakrát připravili návrh novely zákona o Vojenské policii. Z různých důvodů tyto novely nebyly v minulosti přijaty.
Nepomáhejme špionům!
Pravomoci Vojenské policie je třeba rozšířit třeba v oblasti bezpilotních prostředků. Jak vidíme na Ukrajině, v posledních letech drony zaznamenávají překotný rozvoj. Používány jsou jak k získávání informací, tak i k přímým útokům. Vojenská policie to nemůže ignorovat. Jejím úkolem je střežit a chránit vojenské objekty i představitele armády nebo ministerstva, proti nimž mohou útočníci drony použít. Vojenští policisté tak musí mít jednoznačně možnost dron nad vojenským územím nebo objektem sestřelit nebo jinak zlikvidovat. Souvisí s tím také pravomoc rušit elektronickou komunikaci.
Diskusi vyvolal návrh, aby vojenští policisté mohli vstupovat do obydlí nebo na pozemek. Jde přitom o zcela logický požadavek Vojenské policie, která by této pravomoci mohla využívat jen ve vymezených případech. Pokud třeba v současné době bude vojenský policista pronásledovat z vojenského území pachatele závažného trestného činu, který se schová v soukromém domě, musí zavolat Policii ČR a čekat na její příjezd. Mezitím ale může pachatel uprchnout nebo třeba někomu ublížit. Stejně nyní musí vojenský policista nečinně přihlížet a čekat na příjezd kolegů od Policie ČR, když bude někdo na soukromém pozemku týrán.
Důležitá změna, která vyplývá ze zhoršené bezpečnostní situace, se týká zákazu fotografovat nebo filmovat vojenské objekty. I když podobné opatření platí třeba na Slovensku, v Polsku, Kanadě nebo ve Velké Británii, naši „odborníci na všechno“ je považují za zbytečné. Neuvědomují si, jak může být focení vojenských objektů zneužitelné nepřátelskými zeměmi a jak sami zbytečně usnadňujeme práci cizím špionům.
Zpřísnit je třeba i neoprávněné nošení vojenských stejnokrojů. Nelze tolerovat, aby si někteří lidé na demonstracích hráli v uniformách české armády na nějakou novodobou formu lidových milicí. Veřejnost si je pak automaticky spojí s příslušníky armády a v době krize to může vést ke zmatení občanů. V žádném případě to neznamená, že bude někdo kriminalizovat hráče airsoftu, houbaře, trampy nebo outdoorové nadšence, kteří si obléknou maskáče. Podobně je již dnes v zákoně ošetřeno nošení policejní uniformy.
Ministerstvo obrany i vedení Vojenské policie se rozhodně nebrání odborné a věcné debatě o novele zákona. Je ale v zájmu celé České republiky, aby to byla debata odborná a věcná a nestala se předmětem politického boje. Nenahrávejme, prosím, dezinformační scéně, která záměr navazující na práci ministrů za hnutí ANO zcela překrucuje a mezi lidi záměrně šíří strach a lež. Bezpečnost a obrana České republiky musí být naším hlavním cílem napříč politickým spektrem.