Vážený pane ministře,
nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.
Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.
Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Legální držitelé zbraní a obranný a bezpečnostní průmysl je v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách.
V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:
- Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
- Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
- Jaké by byly finanční a jiné dopady v případě neadaptace novelizovaného nařízení REACH?
- Je možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, využije této možnosti Česká republika?
- Dotknou se nové úpravy nařízení REACH obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky? Pokud ano, jak?
- V jaké fázi se nachází návrh na úplný, chcete-li plošný zákaz olova v EU? Kdy by k takovému zákazu mohlo dojít? Jaké stanovisko v této věci zastáváte a podnikl jste nějaké konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo? Pokud ano, jaké?
- Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu na plošný zákaz olova, který se má projednávat 15. ledna 2021?
- Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
- Pokud by byl schválen návrh o plošném zákazu používání olova, jaký by to mělo dopad na český průmysl obecně?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem
Mgr. Jana Černochová
ODPOVĚĎ NA INTERPELACI MINISTRA PRŮMYSLU A OBCHODU NALEZNETE ZDE