Vážená paní ministryně,
v minulém roce došlo při, podle všeho neoprávněné, manipulaci s granátem k výbuchu ve vyškovských kasárnách. Při explozi byl zabit příslušník Vojenské policie. V médiích se rovněž objevily informace o tom, že ostrý granát neměl v místnosti co dělat, a mohlo by se tím pádem jednat o trestný čin, jehož pachatelem mohl být příslušník Vojenské policie.
Trestná činnost, nejen příslušníků bezpečnostních sborů, ale i příslušníků ozbrojených sil, spadá bezesporu do té nejzávažnější. Tím, že jsou příslušníci proškoleni a dobře seznámeni se způsobem předcházení, odhalování, vyšetřování a celkově stíhání trestných činů, logicky vede ke komplikacím činnosti orgánů činných v trestním řízení v případech, kdy se protiprávního jednání dopouštějí přímo tito příslušníci. Pokud je osoba pachatele trestného činu zároveň i členem ozbrojeného sboru, který nad svou činností nemá dokonalé kontrolní mechanismy, vážně hrozí, že v některých případech může vzniknout i určitá institucionální podjatost přímo plynoucí z existujících kontaktů a vazeb pachatele v těchto orgánech a institucích. Kontrolní orgán, který má být schopen potencionální trestnou činnost efektivně odhalit a profesionálně vyšetřit, musí být na takové, nejen co do svěřených pravomocí, ale i co do personálního obsazení, úrovni, která zajistí dostatečnou kvalifikovanost, odbornost a institucionální nezávislost.
V minulosti byla Česká republika kritizována za nedokonalý systém vnitřní i vnější kontroly Policie ČR. Kritika se nesla zejména ze stran nevládních organizací, které jej považovali za nedostatečně nezávislý. Obdobná kritika se nesla i z řad některých státních orgánů, jako byla například Rada vlády pro lidská práva či Veřejný ochránce práv, které upozorňovaly, že celá řada mezinárodních organizací (například OSN či Rada Evropy) již opakovaně doporučovala vytvořit mechanismus nezávislého vyšetřování deliktních jednání příslušníků bezpečnostních sborů a ozbrojených sil.
Ačkoliv došlo v této oblasti k řadě pozitivních posunů, přesto mi dovolte, abych se Vás v této souvislosti zeptala na následující dotazy:
- Kdo ve výše uvedeném případě prováděl, nebo stále ještě provádí, vyšetřování? Vede jej státní zástupce podle § 161 odst. 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)? Pokud ne, z jakého to bylo důvodu?
- Jaká byla role Vojenské policie a Policie ČR ve zmíněném případu ve Vyškově? Kdo koho fakticky vyšetřoval?
- Pokud by se prokázalo, že, podle všech dostupných informací, granát pocházel z vojenských skladů a zásob munice, zvažujete, aby byla provedena kontrola všech muničních skladů Armády ČR? Pokud ano, kdy byla zahájena tato kontrolní činnost a v jakém je dnes stádiu?
- Jaká byla přijata konkrétní opatření po této tragické události, aby se zamezilo jejímu opakování?
- Je podle Vás správné a dostačující pro zachování nezávislosti vyšetřování, aby v případech, kdy spáchá závažný trestný čin vojenský policista, aby byl vyšetřován Vojenskou policií?
- Považujete nastavené kontrolní mechanismy nad činností Vojenské policie za dostatečné?
- Jaký je interní a externí mechanismus a institucionální a další opatření kontroly činnosti Vojenské policie?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem,
Mgr. Jana Černochová