Vážený pane ministře,
Ekonomická a sociální rada OSN v minulém týdnu zvolila nové členy do dvou orgánů OSN pro rovnost pohlaví a ochranu práv žen. Do Výkonného výboru OSN pro rovnost pohlaví a posílení práv žen byli zvoleni mj. zástupci Demokratické republiky Kongo, Libanonu, Nigerie a Sierry Leone. Do Komise OSN pro postavení žen pak byl zvolen zástupce Somálska. Není to poprvé, kdy v orgánech OSN, které jsou zaměřeny na oblast ženských práv a boje proti násilí na ženách, reprezentují světové společenství zástupci zemí, které jsou na chvostu žebříčku ochrany žen před fyzickým násilím a pronásledováním, jejich rovnoprávnosti a bezpečí. Nijak nezpochybňuji demokratičnost volby, nicméně její výsledek je, mírně řečeno, bizarní a rozhodně je třeba uvažovat nad jeho důsledky. Nepředpokládám, že by se změnila politika západních zemí ve vztahu k této problematice. Nabízí se ovšem minimálně otázka, zda stav, kdy tyto a jiné podobné země budou v dotčených orgánech, nepovede k tomu, že se zmírní rétorika OSN jako takové vůči zemím, kde ženy žijí v útlaku, zda nebudou zamlčována některá fakta a nedojde k útlumu v poukazování na to, že v těchto zemích dochází k jevům, jako jsou ženská obřízka a jiné násilnosti, dětské sňatky atd.
Ráda bych se Vás v této souvislosti zeptala na několik otázek:
1) Jaká je pozice ministerstva zahraničních věcí a vlády České republiky k této volbě? Je pro ně její výsledek přijatelný a považují za standardní, že v orgánech, které bojují s negativními lidskoprávními jevy, působí zástupci zemí, v nichž k těmto jevům nezřídka dochází?
2) Jaká je Vaše osobní pozice k této záležitosti, coby zástupce politické strany, která usiluje o rovnoprávnost mužů a žen mnohdy i tam, kde to již hraničí s pozitivní diskriminací? Hodláte se nějak osobně zasazovat na světové politické scéně o to, aby země, které jsou vyhlášené pácháním zla na ženách, neměly možnost promlouvat do této oblasti v rámci světového společenství?
3) Jaká je v této záležitosti dlouhodobá strategie české zahraniční politiky? Jak jsem již uvedla, jedná se o opakovaný scénář. Není již na čase, aby naše země dala nějakým oficiálním krokem najevo, že se jedná o jev, který je neslučitelný se zdravým rozumem, a že by měly být nastaveny takové mechanismy, aby se již neopakoval? Jaké diplomatické cesty jsou v této věci využitelné? A hodláte jich využít?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem,
Mgr. Jana Černochová
ODPOVĚĎ MINISTRA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ NA INTERPELACI NALEZNETE ZDE