Vážený pane ministře,
obracím se na Vás ve věci možné obrany České republiky proti chystanému zákazu olova ve střelivu.
Nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.
Po posledním hlasování, které proběhlo na konci roku 2020 v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v Úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.
Podle dalších informací by v tomto roce mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Legální držitelé zbraní a obranný a bezpečnostní průmysl České republiky jsou v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta pro nahrazení olova ve střelách.
Ráda bych se Vás v této souvislosti zeptala na následující otázky:
- Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
- Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
- Jakým způsobem přistoupí Česká republika a Váš rezort k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
- Povinnosti uložené v aktualizované Příloze XVII nařízení REACH začnou být podle všeho vymahatelné někdy v lednu 2023. Nařízení platí přímo a nevyžaduje zvláštní adaptační mechanismus. Existuje možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, jaký je další postup a využije této možnosti Česká republika?
- Jaké by byly finanční a jiné dopady v případě neadaptace nebo nevynucování plnění novelizovaného nařízení REACH ze strany České republiky?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem
Mgr. Jana Černochová
ODPOVĚĎ MINISTRA ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ NA INTERPELACI NALEZNETE ZDE