Interpelace na ministra vnitra ve věci zákazu zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku II

Vážený pane ministře,

nejméně v uplynulých dvou letech jsem opakovaně upozorňovala na hrozbu zákazu rybářských olůvek a střeliva s olověným jádrem. Tento záměr původně vyplynul z iniciativy Evropské komise, která minimálně od roku 2015 připravuje podklady a půdu pro schválení nových restrikcí.

Po posledním hlasování, které proběhlo minulý týden v Evropském parlamentu o námitce k novelizaci nařízení REACH, je zřejmé, že s největší pravděpodobností budeme do 24 měsíců od publikování novely v úředním věstníku EU plnit novou povinnost, která zakazuje držení olověných nábojů v okolí jakýchkoli přírodních vodních ploch, nikoliv jen v mokřadech definovaných naší legislativou.

Podle dalších informací by už 15. ledna příštího roku mělo dojít k jednáním zakazujícím používání olova ve střelných zbraních a munici i mimo mokřady a také v rybářském olůvku. To ostatně v minulosti Evropské komisi doporučila i Evropská agentura pro chemické látky (ECHA). Střelecké organizace, bezpečnostní sbory a legální držitelé zbraní se zdají být v ohrožení, jelikož neexistuje adekvátní a zároveň bezpečnější ani levná varianta nahrazení olova ve střelách.

V této souvislosti bych se Vás chtěla zeptat na následující otázky:

  1. Jak se Vám daří naplňovat usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 718 ze dne 24. září 2019, ve kterém mj. stojí, že v případě dalších kroků v regulaci olova ve střelivu a rybářském olůvku a legálního držení zbraní má být vláda aktivní ve vyjednávání s dalšími členy EU a zajistit tak potřebnou podporu a spojence pro zastavení neopodstatněných restrikcí práv občanů?
  2. Jakým způsobem přistoupí Česká republika k návrhu adaptace nově schváleného rozšíření definice mokřadů a zákazu (i samotného držení) olověných střel v aktualizovaném nařízení REACH?
  3. Jaké by byly finanční a jiné dopady na Českou republiku v případě neadaptace novelizovaného nařízení REACH?
  4. Je možnost se proti přijaté úpravě nařízení REACH bránit soudní cestou? Pokud ano, využije této možnosti Česká republika?
  5. Jakým způsobem ovlivní novela nařízení REACH bezpečnostní sbory a ozbrojené síly České republiky?
  6. Dotknou se nové úpravy nařízení REACH obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky?
  7. Jakým způsobem bude v praxi vypadat sankce legálních držitelů zbraní, především myslivců podle doplněného nařízení REACH, když zákaz držení olověného brokového střeliva bude platit ve vzdálenosti 100 metrů od nahodilých vodních ploch? Co byste doporučil, aby nebyli myslivci v budoucnu pokutováni a zajistili si bezpečný odstup od plochy o velikosti zaokrouhleně více než 3 hektarů kolem vodní plochy? Kdo bude novou povinnost v praxi kontrolovat a vymáhat?
  8. Účastní se některý zástupce ministerstva konzultací a jednání o této tématice přímo v orgánech EU? Pokud ano, s jakým pověřením se jednání účastní a jaké výsledky má jeho činnost?
  9. V jaké fázi se nachází návrh na úplný, chcete-li plošný zákaz olova v EU? Kdy by k takovému zákazu mohlo dojít? Jaké stanovisko v této věci zastáváte a podnikl jste nějaké konkrétní kroky pro to, aby k tomuto zákazu v budoucnu nedošlo? Pokud ano, jaké?
  10. Jakým způsobem přistoupí Česká republika k návrhu na plošný zákaz olova, který se má projednávat 15. ledna 2021?
  11. Pokud by byl schválen návrh Evropské komise o zákazu používání olova ve střelných zbraních a munici mimo mokřady a také v rybářském olůvku, jakým způsobem byste reagoval, aby zákaz drtivě nedopadl na legální držitele zbraní v České republice, bezpečnostní sbory a obranný a bezpečnostní průmysl České republiky?

Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.

S pozdravem

Mgr. Jana Černochová

ODPOVĚĎ MINISTRA VNITRA NA INTERPELACI NALEZNETE ZDE