Vážený pane ministře,
obracím se na Vás ve věci veřejných zakázek Moravského zemského archivu v Brně (dále jen „MZA“) s názvem MZA Brno – ostraha a MZA Brno – Bezpečnostní služby, ostraha II. Jedná se o veřejné zakázky vypisované MZA, jejímž předmětem jsou fyzická ochrana a ostraha budovy Moravského zemského archivu, sestávající z administrativní a depotní části, a přilehlých prostor Moravského zemského archivu v Brně, jakož i zajištění ochrany majetku, bezpečnosti a veřejného pořádku ve střeženém objektu a jeho bezprostředním okolí.
První veřejná zakázka byla definována jako malého rozsahu na dobou plnění dvou let, přičemž při počtu poptávaných hodin 1.071,5 / 1 měsíc, a v té době výši minimální mzdy, se jasně ukázala jako de facto i de iure nerealizovatelná. Navíc toto první výběrové řízení, resp. celková cena zakázky, a tedy i zařazení do zakázky malého rozsahu, byla odpovědnou pracovnicí stanovena nikoliv na základě kvalifikovaného výpočtu a nějaké analýzy, ale pouze na základě nějakých informací z internetu, z internetových stránek, neznámo jaké, bezpečnostní agentury. Nemohla se tedy vejít do zákonného rámce a stanovení veřejné zakázky malého rozsahu. A to ani s přihlédnutím k tomu, že v případě, kdy by veřejná zakázka byla realizována společností, jež pobírá státní příspěvek na zaměstnávání OZP, jelikož i v tomto případě by její hodnota převýšila stanovený limit. Veřejná zakázka nebyla ani primárně určena pro společnosti zaměstnávající OZP, takže by bylo zapotřebí kalkulovat s částkami vycházejícími z minimální mzdy, zákonných příplatků, odvodů, související režie a zisku. Vzhledem k tomu, že již v té době platil nový zákon o veřejných zakázkách, který přímo nařizuje zadavateli vyloučit uchazeče, který nabídne cenu, jež by vedla k porušování zákonů, např. těch pracovněprávních, mám pochybnosti o její platnosti či přinejmenším legálnosti. Obdobnou výtku vznesly i některé společnosti přihlášené do zmíněné veřejné zakázky a následně byla tato zakázka upravena tak, že byla doba plnění snížena ze dvou let na jeden rok. Přesněji zkrácení doby plnění na 1 rok bylo učiněno až poté, kdy jeden z uchazečů na rozpor upozornil při prohlídce místa plnění. Žádal tehdy, aby byla zakázka přesunuta do režimu zákona, ale to bylo odmítnuto s tím, že si to ministerstvo vnitra nepřeje, a proto došlo ke snížení doby plnění ze 2 let na 1 rok, aby bylo možno stále pokračovat mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Ačkoliv se touto změnou docílilo vyhnutí podřízení se zákonu o veřejných zakázkách, považuji toto jednání za zjevně účelové a nelogické, jelikož nebyl důvod proč nevypsat veřejnou zakázku v režimu zákona, a tím pádem se striktně řídit jeho dikcí a nesoutěžit pouze tzv. na cenu, což považuji u zakázky podobného významu za žádoucí.
Pro důvod mé pochybnosti a určení hranice legálnosti předložených nabídek považuji následující stručný výpočet. Rozsah 1071,5 hodin / měsíc, z toho 487 hodin s nočním příplatkem (10 %), 452 hodin s příplatkem za So a Ne (10 %) a 52 hodin s příplatkem za svátek (100 %) a náklady na dovolené. Toto jsou samozřejmě průměrné hodnoty, přepočtené k 1 měsíci. Zakázka musí být dle legislativy zajištěna pracovníky ve 2. skupině prací, zařazenými do nepřetržitého provozu. Minimální mzda pro tyto činí 77,80 Kč. Průměr na náhrady bude cca 90,- Kč. Poptávaný rozsah pak odpovídá 1071,5 / 162,5 = 6,6 pracovních úvazků. Měsíční mzdové náklady tak budou: 1071,5 x 77,8 = 83.363 + 487 x 9 = 4.383 + 452 x 9 + 52 x 90 = 4.680 + ŘD = 8.032 = 100.458,- + odvody (34 %) = 134.614,- Kč / 1 měsíc, což odpovídá přepočteno na 1 hodinu 125,60 Kč.
Samozřejmě je v určitých případech od této částky zapotřebí odečíst státní příspěvek na zaměstnávání OZP. Ponechám stranou, že v některých případech je naprosto absurdní, že vyhraje uchazeč, který sice nabídne nejnižší částku, ale pokud by se k tomu započetl i státní příspěvek, tak je celková cena pro stát vyšší, než cena jiného uchazeče bez státní dotace. V oblasti bezpečnosti a fyzické ostrahy je navíc kontraproduktivní a naprosto nereálné, aby byla zakázka zajištěna jen prostřednictvím zaměstnávání OZP. Samozřejmě především z důvodů kvality, ale i proto, že prostě na trhu práce tolik pracovníků OZP není. Na jednoho takového pracovníka náležela společnosti v roce 2017, jež na tento příspěvek má nárok, částka max. 9.500,- Kč. V roce 2018 bude tato částka odlišná než v roce 2017, ale to v té době ještě nebylo a nemohlo být známo. Pokud však budeme počítat i s 50% využitím OZP pracovníků vyjde nám v tomto případě částka cca 3,3 x 9.500 = 31.350,- Kč. Když tuto odečteme od celkových mzdových nákladů 134.614, tak se dostaneme na částku 103.264,- Kč, tedy asi 96,40 Kč / 1 hodina. Toto jsou ale jen a pouze mzdové náklady dané legislativou. Je třeba ještě připočítat režie (například požadovaná pojistka) a samozřejmě i zisk. V případě, že by někdo na trhu práce sehnal na tyto zakázky všechny pracovníky OZP, tak by celkový státní příspěvek činil 6,6 x 9.500 = 62.700,- Kč a po jeho započtení by nejnižší legální mzdový náklad činil cca 72.000,- Kč / 1 měsíc, což odpovídá hodinovému mzdovému nákladu přes 67,- Kč / 1 hodina. Připomínám, že se jedná o čistě mzdové náklady pro naprosto nereálnou situaci, kdy třeba ani na 1 hodinu nesmí být ostraha zajištěna pracovníkem bez zdravotního omezení.
Dne 15. června 2017 zadavatel veřejné zakázky MZA v Brně informoval o jejich výsledku, kdy na prvním místě byla společnost CZECHOSLOVAK REAL (CZ), s.r.o. s cenou 919 743,99 (včetně DPH) a na druhém společnost FORCORP GROUP spol. s r.o. s cenou 935 645,06 (včetně DPH). Když tyto nabídkové ceny přepočítáme na hodinu, dostaneme nabídkové ceny ve výši 59,10 a 60,10 Kč / 1 hodina, což dle výše uvedené kalkulace vyvolává řadu pochybností o reálnosti takové ceny.
Následně však MZA 4. září 2017 opět vyzval společnosti podnikající v oblasti fyzické ostrahy majetku (a některé se zúčastnily i prvního výběrového řízení na veřejnou zakázku), aby do 8. září 2017 podaly novou nabídku, tentokrát s podmínkou, že minimální limit pro určení ceny je 75,50 Kč na hodinu. Je přitom nutné zdůraznit, že nové výběrové řízení bylo vypsáno z toho důvodu, že vítězný uchazeč z prvního řízení přestal zakázku plnit. Prostě se poté, co některým svým zaměstnancům ani nevyplatil v termínu mzdy, "ztratil". Proto došlo k novému a velmi překotnému výběrovému řízení. Druhé výběrové řízení vyhrála společnost FORCORP GROUP spol. s r.o., jež v prvním skončila druhá, ale také s nabídkovou cenou pod zákonné náklady. Je pozoruhodné, že to v MZA nikoho nezajímalo, nikomu tato skutečnost nevadila.
Podle mého názoru, vyvolávají obě výběrová řízení na ostrahu MZA v Brně na první pohled pochybnosti, kdy v prvním případě mohlo dojít k nabídce nelegální ceny a v druhém řízení k nabídce nereálné částky celé veřejné zakázky.
Vzhledem k výše popsaným informacím a možným problémům, bych chtěla znát Váš názor na výběrová řízení vypsaná MZA v Brně v oblasti ostrahy jeho majetku a žádám Vás o jejich prověření. V této souvislosti mi dovolte Vás požádat i o odpovědi na následující dotazy:
- Považujete výše zmíněný postup MZA v Brně v daných případech za správný? Pokud ano, z jakých důvodů?
- Proč veřejná zakázka takového významu byla vypsána tzv. na cenu, když by mělo být přihlíženo především ke kvalitě ostrahy obzvláště k rozsahu chráněných hodnot MZA?
- Souhlasíte, že mohlo dojít k vítězství společnosti ve výběrovém řízení na základě stanovení nelegální ceny? Pokud ano, jaké budou Vaše další kroky k nápravě?
- Je možné, aby soutěžící společnosti nabízely při veřejných zakázkách zjevně nereálné ceny, na jejichž základě následně vyhrají celou veřejnou zakázku? Pokud ne, jak byste popsal výše uvedené chování MZA v Brně, kdy při vypsání druhé veřejné zakázky upřednostnil společnost, která nabízela zjevně podhodnocenou částku?
- Jak je možné, že při vypsání druhého výběrové řízení vyhrála společnost, jež v prvním výběrovém řízení skončila druhá, ale také s nabídkovou cenou pod zákonné náklady? Zajímala tato skutečnost pověřené pracovníky MZA? Proč tato skutečnost nikomu nevadila? Proč nebyla tato výše zmíněná veřejná zakázka soutěžena v režimu zákona?
- Je pravdou, že vedlo ke zrušení první veřejné zakázky a následnému vypsání nové veřejné zakázky neplnění povinností ze strany vítězné společnosti a MZA byla nějakou dobu bez adekvátní ostrahy objektu a ochrany uložených hodnot? Pokud ano, kdo za takové kroky nese odpovědnost a byl proti takové osobě zahájen nějaký druh řízení?
- Jakým způsobem Ministerstvo vnitra monitoruje a kontroluje aktivity MZA v Brně?
Děkuji za Vaši odpověď ve lhůtě stanovené Jednacím řádem PS PČR.
S pozdravem,
Mgr. Jana Černochová