(czdefence.cz) Co vše se povedlo a co nepovedlo v tomto volebním období? Co resort obrany i armáda potřebují pro efektivnější modernizaci? Nejen na to jsme se zeptali na konci tohoto funkčního období Poslanecké sněmovny předsedkyně Výboru pro obranu Jany Černochové (ODS).
Paní předsedkyně, když se ohlédnete za tímto volebním obdobím očima Výboru pro obranu, v jaké kondici je podle Vás Armáda České republiky?
I přes zvyšování rozpočtu máme stále mnoho techniky zastaralé, stejně jako nemovité infrastruktury. Škoda, že jsme léta růstu nevyužili k masivnějším investicím do modernizace, tak jako například Maďarsko, Polsko i Slovensko. Takže, máme armádu, která je v dobré kondici jen díky lidem, kteří mají výborný výcvik, mají zkušenosti například ze zahraničních nasazení a jsou schopni dělat zázraky, aby udrželi zastaralou techniku v chodu. Modernizace je ovšem stále polovičatá, a to se znovu na stůl dostaly škrty v penězích, které měla armáda dostat a které dostane. Tím se jen zvyšuje propast mezi financemi, které armáda má dostat a mezi tím, co plánovala v koncepčních dokumentech, například Koncepci výstavby armády ČR do roku 2030. Budu parafrázovat jeden výrok generála Opaty: Můžeme jet do války i na starých BVP, ale je otázka, v jakém stavu se vrátíme.
Zaměřme se na dlouhodobé projekty modernizace armády. Co se podle Vás povedlo a co jsme ozbrojeným silám dlužni?
Jsme především ozbrojeným silám dlužní jasný finanční výhled minimálně na pět let dopředu. Ať už formou zákonem stanovených výdajů, nebo jinak. Hlavně ale nějak. To dohadování z roku na rok, kdy se rozpočtové výhledy mohou významně měnit, je špatně a negativně to ovlivňuje jakékoli plánování. Dále pak takovou akviziční legislativu, ať už jde o zákony, či podzákonné i interní ministerské normy, která nebude koulí u nohy a bude umožňovat vyšší flexibilitu při zachování maximální transparentnosti.
Přesto se Vás musím se zeptat konkrétněji na financování. Je přijat KVAČR do roku 2030, nicméně rozpočtový výhled resortu obrany je reálně znám pouze rok dopředu, byť s dvouletým výhledem. Není toto hlavní překážka pro rychlejší průběh modernizace a vyzbrojování AČR?
O tom jsem hovořila před chvílí. Neříkala bych překážka a nespojovala bych s tím rychlost, ale rozhodně je to komplikace, která se více dotýká především menších projektů a méně těch strategických. Rozpočet těch strategických je obvykle vysoký a jsou důležité, takže je maximální snaha je udržet, což se daří. Nicméně, pokud se výše rozpočtu proměňuje, zmenšuje se množství peněz pro další projekty typicky v řádech vyšších desítek či stovek milionů korun. Ty jsou naopak odkládány a rozkládány a je to ku škodě celku. Je to patrné nejenom na výzbroji a výstroji, ale i infrastruktuře, kdy opravíte či zmodernizujete jeden objekt, ale sousední si musí počkat a podobně. Dobrým příkladem jsou útočné pušky, kterými přezbrojujeme přibližně dvacetipěti tisícovou armádu už přes deset let. To by třeba mělo být rychlejší.
Zejména při posledních zasedáních výboru bylo slyšet stěžování si na kvalitu zákona o veřejných zakázkách viděno optikou armádních zakázek. Jak rychle by podle Vás měla příští sněmovna přijmout novelu zákona o veřejných zakázkách?
Nejde o rychlost, ale o kvalitu. Nemá smysl dělat změny, jako před více jak pěti lety, kdy se psal zcela nový zákon o veřejných zakázkách, byli jsme bývalým ministrem obrany Martinem Stropnickým ubezpečováni, že armádě vyhovuje a do roka a do dne jsme poslouchali, jak je špatný. Legislativní proces má svá pravidla, novela může být přijata v řádu měsíců, ale to skutečně není to nejdůležitější. Novela pro novelu pomoci nemusí.
ODS plánuje, že v roce 2025 dosáhnou výdaje na obranu požadovaných 2 % HDP. Je to reálné?
Ano, je to reálné, jinak bychom to nedeklarovali. Představuje to roční nárůst ve výši přibližně 10-12 miliard Kč, samozřejmě v závislosti na vývoji HDP. Vzhledem k tomu, že nárůsty rozpočtu Ministerstva obrany jsou plánovány již nyní, není potřeba celá tato částka. A kde by se tedy ten zbytek vzal? Na zbytných výdajích například na dotované jízdné, kam putuje ročně až šest miliard, z dotací agrokomplexům a především z přirozeného růstu ekonomiky. V ní je peněz každoročně více a je jen otázka, na jaké priority jsou směřovány. A podle mě je obrana, stejně jako bezpečnost a spravedlnost priorita z nejvyšších.
(Autor: Jan Zilvar)