(Lidovky.cz) Ačkoli mají čeští vojáci v Severoatlantické alianci výborné jméno, jejich vybavení patří v mnoha případech do muzea. Na vlastní oči se o tom přesvědčila i nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vojáci si zaslouží, aby měli moderní techniku,“ řekla v rozhovoru pro Lidovky.cz Černochová po návštěvě 7. mechanizované brigády.
Zatím poslední oficiální výstup ministerstva obrany z loňského listopadu byl, že se u všech třech nabídek na nová bojová vozidla pěchoty (BVP) vyskytly problémy, ale nikdo nebyl z tendru oficiálně vyřazen. V jaké fázi je tedy zakázka?
Nevyřadili sice žádného uchazeče, ale vyřadili všechny tři nabídky. Jsme nyní před rozhodnutím, jestli budeme poptávat tři uchazeče o novou nabídku. To ve svém důsledku znamená, že uchazeči nejsou vázáni cenou, která je z roku 2015 a dle specifikací z let 2017 a 2018.
Co to znamená?
Pro mě jako pro ministryni obrany to znamená problém. V rozpočtu pro letošní rok máme necelých pět miliard korun na realizaci tohoto nákupu. Jenže ministr financí pan Stanjura mi říká, že můžeme do rozpočtu začleňovat jen zakázky, u kterých je jasné, že smlouva bude realizovaná a čerpání proběhne v daném kalendářním roce. Dohodli jsme se spolu, že v případě, že by se uzavírala letos smlouva, tak je dostanu zvlášť na základě usnesení vlády. To je dohoda s panem ministrem. Samozřejmě nechci, aby armáda přišla o takovou částku. Zejména ne, když směřujeme ke dvěma procentům HDP na obranu.
Nová BVP jsou pro mne velmi důležitá. Proto také moje první návštěva vedla k 7. mechanizované brigádě z Hranic na Moravě. Vyslechla jsem prezentaci všech čtyř praporů. Seznámila jsem se s jejich technikou. Prosila jsem je, aby mi neukazovali růžové tanky, ale realitu, co z techniky je pojízdné.
Padne do léta rozhodnutí, co se zakázkou dál?
Od první minuty ve funkci se seznamuji s tím, proč a jak se zakázka nastavovala. Dozvěděla jsem se, že uchazeči obdrželi devět tisíc otázek, na které měli odpovědět ano, či ne. Někteří na všechny otázky neodpověděli. Už jenom přečíst devět tisíc otázek je docela náročné. Náměstek pro akvizice pan Lubor Koudelka vám řekne, že jde o vagony dokumentace. V tuto chvíli neumím říci bez doporučení právníků, co přinesou varianty, které jsou na stole. Co přinesou České republice, jaká bude zátěž na rozpočet a co to přinese armádě. Rozhodně také nebudu věc rozhodovat sama. V minulé vládě tato otázka zazněla jen pro informaci. Nebyla nijak zásadně diskutovaná.
Myslím si, kdyby se pan Babiš dozvěděl jako zkušený podnikatel, že se uchazečů ptali na devět tisíc otázek, sám by to nepovažoval za zcela normální. Zakázka tedy není v mašličkách. Musí se řešit na právní a expertní úrovni. Teprve pak jsem připravena za ni nést politickou odpovědnost.
Pokud uchazeči podle vašich slov nejsou vázáni podanými nabídkami, znamená to, že mohou cenu zvýšit?
Tím, že se loni vyřadily nabídky, nemáme oporu, čeho se držet, a nelze nutit dodavatele k určitým cenám. Znovu opakuji nevyřadili se uchazeči, ale nabídky. Všechno, co v nabídkách bylo, se bude muset stanovit znovu.
A dodrželi všichni uchazeči cenový limit 53 miliard korun?
Ne.
Jaké další vady měly loňské nabídky?
Když jsem se na to ptala, někteří uchazeči nezaškrtli některé otázky typu ano-ne. U jiných byla pochybení vážnější, když nedodali parametry smluvních ujednání. Do toho se řeší také stížnost k Evropské komisi.
Čeho se stížnost týká?
Stížnost je na integrátora zakázky – státní podnik VOP. To je věc, kterou musíme řešit předběžnou otázkou nebo konzultací s Evropskou komisí. S detaily se ještě seznamuji. Má to Evropská komise. Jenom jsem byla informovaná náměstkem Koudelkou, že tu něco takového je. Zakázku musíme řešit i z tohoto pohledu. Fandím státním podnikům. Na druhou stranu ne všechny státní podniky jsou v černých číslech.
To způsobuje, že někdo může poukazovat, že jde o ztrátový podnik, kterému ministerstvo obrany zadává zakázku. Do tendru na BVP promlouvá skutečně mnoho otázek. Není to moje neochota rozhodnout. Chci se ale rozhodovat s péčí řádného hospodáře a nezpůsobit ČR problémy.
Považujete celkový počet 210 kusů v sedmi variantách za podmínky, o kterých už nebudete debatovat, a nebudete redukovat tato čísla?
Toto není otázka na politika. Měli bychom respektovat, co armáda požaduje ve strategických dokumentech. Pokud v nich bylo, že jde o adekvátní počet, nemám důvod to zpochybňovat. Ptala jsem se v Hranicích, jestli musí být všechny stroje na pásech, anebo existuje alternativa, a zda potřebují sedm modifikací. Na to mi odpověděli, že ano. S tím nelze polemizovat, když jsou to odborníci, jejichž expertizu jde jen těžko zpochybnit.
Stihne Česko splnit závazek NATO, že do roku 2026 budeme mít modernizovanou těžkou brigádu?
Doufám, že ano. Pořád mám naději, že právní experti dají jasný směr a budeme mít nabídky, které garantují ceny, s nimiž počítají rozpočty. Nikdo si nepřeje, abychom neplnili alianční závazky. Je to i kvůli nám. Naše technika si už zasluhuje zápis do Guinessovy knihy rekordů. Naši vojáci dokážou opravovat něco, co už je nepojízdné, a zastávat s tím úkoly, které mají. Pokud chceme armádu 21. století, vojáci si zaslouží, aby měli moderní techniku.
Ve vládním prohlášení jste se zavázala k prosazení zákona o investičním fondu pro obranu. Půjde ale o virtuální peníze. Až ve chvíli, kdy se bude blížit ukončení nákupního procesu, ministerstvo financí potřebné peníze obraně převede. Není to ale risk ve srovnání s penězi, které máte garantované v rámci vlastní rozpočtové kapitoly?
Když to bude v zákoně, bude na to obligatorní nárok. V tuto chvíli jednáme s ministerstvem financí o podmínkách. Měl by to být náš společný návrh. Naše představa je vyčleňovat peníze na investice dle matice, která bude odvozená od strategických plánů. Může jít o BVP, ale i nákupy krátkých a dlouhých zbraní. Nyní na tom sedí naši odborníci a náměstkyně ekonomické sekce paní Blanka Cupáková. Určitě vymyslíme nejlepší možný způsob, jak to vyřešit a rozvázat si ruce s nespotřebovanými výdaji.
Jen pro rok 2021 jde o 2,5 miliardy korun. Pamatujeme si na dobu Martina Stropnického, za kterého to bylo i pět miliard korun. Museli jsme si tehdy předplácet pronájem gripenů. To ale není vždy košér. Může to narážet na podmínky výběrových řízení, kde jsou způsoby financování, které se následně změní. U neúspěšných uchazečů to může vyvolávat emoce, že kdyby bývali věděli, že dostanou peníze hned, tak by nabídli nižší cenu.
V čem spatřujete hlavní výhodu fondu?
Hlavní výhoda bude v tom, že jde o financování na více let. V případě, že se akvizice z nějakého důvodu nepodaří v daném rozpočtovém roce, peníze se nebudou utrácet za každou cenu na něco jiného. Budou určené na strategické nákupy. Jde i o sebekontrolu, na co finanční prostředky půjdou.
Zároveň chcete jako koalice naplnit závazek dvou procent HDP na armádu. Ale to by bylo dle odhadů pro letošní rok 130 miliard korun. Kde byste chtěli tyto peníze vzít, když vláda avizovala rozpočtové škrty a snižování veřejného dluhu?
Máme to v programovém prohlášení vlády. Kdybych neměla v této věci jistotu, ani bych se nestala ministryní obrany. Byla to podmínka, proč jsem se rozhodla tuto misi na obraně vzít. Bylo by nevěrohodné, kdybych něco dlouhodobě říkala a nepokusila se to dotáhnout do zdárného konce. Měla jsem schůzku s naším velvyslancem při NATO. Bavili jsme se o projektech, které jde zahrnovat do uznatelných výdajů na obranu. Máme například NÚKIB, který se zabývá kybernetickou bezpečností. Kybernetická doména je novým bojištěm, podobně jako například vesmír. Musíme se naučit započítávat do nákladů na obranu vše, co můžeme. To neznamená zkreslovat data.
Šlo by o skok o 60 miliard oproti současnosti. Je na to vůbec resort připravený?
Bude to vyžadovat přijmout více lidí. Požádala jsem už náměstky a státního tajemníka, aby analyzovali volná místa v resortu, která se týkají zadávání veřejných zakázek. Vím totiž, že jsou naplněna jen z 80 procent. Chceme udělat přehled, kde je možné nabrat nové lidi v rámci současných tabulkových míst.
Pokud chcete právníka, který rozhoduje o akvizicích za miliardy korun, musíte mu nabídnout mzdu adekvátní v soukromé sféře. Chci se se stáním tajemníkem dohodnout, abychom u nedostatkových profesí, které jsou pro resort přitom stěžejní, dokázali přilákat lidi. Jako starostka Prahy 2 vím, že když jsme sháněli právníky nebo odborníky na IT, nabízeli jsme i služební byt, abychom je sehnali. Resort obrany je přece jen atraktivnější. Máme tu služební zákon a definitivu.
Češi budou znovu hlídat vzdušný prostor v Pobaltí, což je vnímáno jako mise k odstrašení mocenského apetitu Ruska. V pondělí jednaly delegace USA a Ruska o situaci na východě Ukrajiny. Dnes bude jednat po letech Rada NATO–Rusko. Jak se na současné dění díváte?
Je zapotřebí, aby se odehrály summity. Možná je namístě říkat si věci více otevřeně. Některé výroky z posledních týdnů ve mně vyvolaly pocit, že NATO možná nechce tolik zasahovat do evropské politiky. Jako by říkali, vyřešte si to sami, chtěli jste mít evropskou armádu, ukažte se. Je to i diplomatická hra. My budeme mít ve středu hlasování o důvěře vládě, takže za ministerstvo obrany se jednání zúčastní pan náměstek Havránek. S ním jsem ve spojení. Zároveň bude probíhat schůzka náčelníků generálního štábu, kde se také povede diskuse.
Slibujete navýšit počet nově přijímaných vojáků. Sama jste uvedla, že jeden nováček vyjde na milion korun ročně. Pokud by se přijalo 2000 nových rekrutů jde o dvě miliardy korun. Kolik je váš cíl pro letošní rok?
Nyní se o tom bavíme s náčelníkem generálního štábu a náměstkyní Cupákovou. Jsem toho názoru, že je zapotřebí finanční prostředky najít. Myslíme si, že lidé v současné situaci budou chtít pracovat pro stát. V ekonomických krizích se nábory dařily. Mám informaci, že vojáci nemají problém s lidmi, které nabírají, jen nedokončí proces náboru, protože jsou vázáni rozpočtem. Považuji za chybu, že se nábor zpomalil. V plánech je fakticky 800 lidí.
Myslím si ale, že bychom se v průběhu roku měli dostat k dvanácti stovkám. V době pandemie bylo jasně vidět, že nejvíce spoléháme na armádu. Když někomu teklo do bot, vždy vedle zdravotníků byla armáda. Vojáci se starali o bezmocné i v domovech pro seniory. Pro řadu z nich to byla nová zkušenost. Připravili se na možné horší krize. Posunulo to lidi vevnitř i zvenčí armády. Dnes se vojáci těší jedné z nejvyšších popularit.
Od 1. dubna by měli být i vojáci povinně očkovaní proti covidu. Už jste řekla, že 90 procent je očkováno. Obáváte se povinné vakcinace zbytku armády?
Myslím si, že půjde o jednotky případů. V armádě je povinné očkování už dnes. Když jsem se jela podívat na misi do Mali, musela jsem si dát očkování proti zimnici, břišnímu tyfu a mít vakcinaci proti žloutence a tetanu. Nyní se jen rozšíří povinné očkování. Číslo 90 procent mě uklidňuje. Moc vojákům děkuji, jak k tomu přistoupili. Pokud se nenechají naočkovat jednotky lidí, bude na to muset reagovat generální štáb. V tuto chvíli se zpracovává stanovisko, jak může postupovat. Někdo například nemůže být očkován ze zdravotních důvodů. Už jsme na tom seděli dlouhé hodiny. Čekáme také, jak dopadnou stížnosti u Ústavního soudu.
Ponecháte ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna, který má pod sebou dynamicky se rozvíjející oblast kyberobrany?
S panem generálem Berounem se scházíme poměrně často. Naposledy to bylo na brífinku k situaci kolem událostí v Kazachstánu. Spolupracovala jsem s ním na novele zákona o Vojenském zpravodajství, kterou se v minulém období podařilo prosadit. A musím říci, že i mojí zásluhou. Měnit ředitele v době, kdy se rozbíhá zákon, spolupracujeme s NÚKIB a je šance zajistit financování projektů v rámci Aliance, by bylo chybou. Myslím si, že se s panem generálem Berounem za ty roky, co se známe z výboru pro obranu, spolupráce fungovala dobře. Měla jsem vždy pocit, že pod jeho vedením funguje Vojenské zpravodajství dobře.
(Autor: Martin Shabu)